
Kolikrát jste za poslední měsíc použili slova NEMÁM ČAS? Bylo to více než jednou? Nebo snad tuto výmluvu používáte pravidelně?
Než se necháte rozhněvat a řeknete: „Jakápak výmluva, Lukáši! Lítám jak hadr na holi a nevím, kam dřív skočit!” Udržte, prosím, své emoce na uzdě. Nechci z vás dělat žádné vymlouvače ani nechci nikoho obviňovat ze špatného hospodaření se svým časem. Pokud jste ale na výše položené otázky odpověděli alespoň jednou ANO, možná vás bude zajímat tento článek. Možná jste se totiž stali obětí svého života a nevíte, jak z toho ven. Ostatně i tomuto tématu se věnuje kurz Udržuj vnitřní plamen.
Život na prvním místě
Velmi trefně toto téma pojmenoval podnikatel Jiří Halousek, který se v rámci FC Workshopu dělí pravidelně o své zkušenosti. I Jiří byl kdysi hostem mého podcastu, rozhovor s ním si můžete připomenout zde. Jeho myšlenku si můžete přečíst hned na úvodní stránce zmiňovaného kurzu. Myšlenka pochází z Jiřího článku, kde píše:
„Až znovu budete někomu říkat, že nemáte čas, zkuste si místo toho říct větu, že máte jinak nastavené priority. Zní to divně, ale touto větou se posunete z role oběti, která je vláčena okolnostmi, do role tvůrce, který s tím může něco udělat.“
Abychom byli schopni přijmout a pochopit Jiřího myšlenku, myslím si, že nejprve musíme sami sobě přiznat, že slova nemám čas jsou opravdu jen pouhou výmluvou. Napadlo vás někdy, kde jsme přišli na to, že čas můžeme vlastnit? Nikdo na světě nemá den, který by trval 25 hodin. Lidé se neliší v množství času za den. Liší se však v tom, jakými aktivitami čas tráví a jakou energii během toho prožívají. V zásadě jde jen o minimalizování plýtvání energie pro hlouposti a věci, které nedávají životu smysl. Ostatně i zmiňovaný Jiří Halousek to potvrzuje svými zkušenostmi v tomto tištěném kurzu, kde vysvětluje, že nejdůležitější je nastavení priorit. Na prvním místě by samozřejmě měl být život jako takový. Dovolte mi ale položit nepopulární otázku: Dáváte na první místo život svůj, nebo život někoho jiného? Nevíte, jak to poznat? Stačí se jen zaměřit, jakým vydáváte svou energii, tím pádem i čas, který prožíváte.
Čtenáři kurzu Prevence vyhoření už jistě chápou, že pokud člověk dlouhodobě investuje svou energii do jedné aktivity, tak v ní může dosáhnout skvělých výsledků. Možná vybuduje firmu s miliardovým obratem. Možná se stane mistrem světa. Možná vyroste jeho úspěch až do nebes. Položme si ale otázku: Je takový růst udržitelný? Můžeme celý život stavět jen na jedné opěrné noze? K čemu nám jsou vydělané peníze a dosažené výsledky, pokud trpí naše vztahy a ničíme si vlastní zdraví? Proč zapomínáme, že rakev nemá kapsy?
Oběť kalendáře
Znám lidi, kterým se zamotá hlava, jakmile se mají podívat na svůj kalendář. Patříte mezi ně? Máte těžkou hlavu už jen z toho, když vidíte, kolik úkolů, schůzek a povinností vás každý den čeká? Na internetu najdete milion zaručených návodů na time management a příruček, jak efektivně plánovat svůj čas. A možná už jste také nějaké vyzkoušeli a možná jste také zjistili, že vám příliš mnoho času navíc nedali. Ve výsledku nezáleží na tom, zda používáte moderní Google kalendář, nebo raději plánujete svůj den hezky klasicky do psaného diáře. Pokud ale prožíváte nepříjemné emoce a pocity jakmile se do svého diáře podíváte, možná, že něco děláte špatně. A to něco může být v tom, jak svůj kalendář vnímáte.
Někteří lidé vnímají kalendář jako nástroj, kterým jim pomáhá plánovat a řídit jejich čas. Vnímáte to podobně? A říkáte si snad, jak jinak bych to měl vnímat? A kdo vám řekl, že vlastníte čas? Chápete už, kam nyní mířím? Pokud něco vlastním, mohu se rozhodnout, jak s tím naložit. Ale pokud čas není můj a není v mé moci, neměl bych jej vnímat jako něco, s čím mohu libovolně nakládat. O čem však rozhodnout mohu, je, jak budu nakládat se svým životem.
Chci tím říct, že pokud patříte mezi chronické „nestíhače“ a často říkáte NEMÁM ČAS, tak vlastně máte pravdu. Čas nemá nikdo z nás, za to každý máme svůj život a můžeme rozhodnout, jak s ním naložíme. Každý den a každou vteřinu. Záleží jen na našem rozhodnutí – zda svou životní energii budeme investovat do naší vlastní vize a snů, nebo pro vize a sny druhých lidí. Zkuste proto nejprve začít vnímat svůj kalendář jako nástroj, který vám pomáhá plánovat vlastní život a hospodařit s vlastní energií.
Když si založíte nový účet na Googlu nebo půjdete koupit nový diář, tak na začátku je vždy prázdný. To my sami si dovolujeme svůj kalendář zaplnit činnostmi, co nám ubírají energii a přináší do života jen málo radosti. Napadlo vás ale někdy, proč to děláme a jak z toho ven?
Doba plná příležitostí
Pojďme si nejprve uvědomit, že žijeme v rychlé době, která je plná příležitostí. Neustále reagujeme na různé výzvy a někdy není snadné jim odolat. Dovolím si znovu odkázat na zkušenost Jiřího Halouska, o kterou se dělí v kurzu Udržuj vnitřní plamen:
„Říkám tomu teror příležitostí. Jednoduše nedokážete odmítat nabalující se úkoly a příležitosti, které potkáváte po cestě, až dojdete do stavu, že všechny své závazky nemůžete zvládnout. Jak z toho ven? Když znám své ANO, pak umím říkat NE. Když vím, čeho chci dosáhnout a proč, pak si za tím jdu. Už dopředu počítám s tím, že mě po cestě budou potkávat lákadla, aby mě svedla z cesty. Není to o tom nenaslouchat a mít klapky na očích. Každý nápad je fajn vyslechnout, porovnat s původním záměrem, odhadnout jeho složitost a přínos a vyhodnotit. Ale pokud by to mělo zásadně prodloužit dosažení výsledku, tak je za mě v pořádku říct NE. Jeden z agilních přístupů říká: Pojďme s minimem energie udělat něco, co již přináší hodnotu, a pak to můžeme dál vylepšovat. Na tomto přístupu je krásné, že šetříte energii, vidíte za sebou brzy výsledky a získáváte zpětnou vazbu před dalším vylepšováním…”
Možná že jste se také stali zcela neplánovaně obětí vlastního života a prostředí, ve kterém žijete. A nebudu vám nic nalhávat, i já sám si občas naložím na svá bedra víc, než je zdrávo. Když ale zjistím něco podobného, tak co může být jednoduššího než se zastavit a ujasnit si životní priority? Takové priority se samozřejmě pořád mění. Jedno období můžete věnovat víc energie kariéře, jiné zase rodině, sami sobě a přátelům. Důležité je, aby to bylo udržitelné, aby vám to dávalo zdravou energii do života. V závěru je to ale vždy a jen o tom, zda chcete dávat prioritu svému životu a svým snům, nebo zda jsou pro vás prioritou sny a život někoho jiného. Pokud to tak máte a jste s tím v souladu, proč ne. Potom ale, prosím, neříkejte větu NEMÁM ČAS, protože ve skutečnosti máte jen jiné priority.
Jiří Halousek v již zmiňovaném článku zmiňuje: „Říká se, že kdo má více než 5 pirorit, tak ve skutečnosti nemá žádnou…” A jaké jsou vaše priority? Podle čeho je definujete? Chcete-li se podělit o své zkušenosti, můžete mi napsat na [email protected], a pokud se vám líbí zkušenosti Jiřího Halouska, můžete si přečíst celý jeho článek z kurzu Udržuj vnitřní plamen a v závěru si položit otázky, jež vás povedou k dalšímu zamyšlení. Celý článek je zdarma k dispozici zde.
- Trápí vás ztráta energie a chcete se ponořit do tématu, jak s ní lépe hospodařit? Tomuto tématu se věnuje tištěný kurz Prevence vyhoření. Jedná se o zvýhodněný set dvou tištěných publikací. K dispozici zde.
- Chcete dostávat pravidelnou dávku inspirace a nástroje, které vás podpoří na cestě za lepším životem? Využijte předplatné FC Kurzu i s dalšími výhody. Nevíte, zda je to pro vás vhodné? Bezplatnou analýzu si můžete udělat zde.
- Líbí se vám myšlenky Jiřího Halouska? Poslechněte si podcast Myšlením na vrchol. Epizodu najdete k poslechu zde.