Jak ukončit vnitřní boj a změnit svůj život

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Znáte ten pocit, kdy se v životě rozhodnete pro změnu, ale po nějaké době zjistíte, že jste zase sklouzli zpět do starých vzorců chování? Je zcela logické, že pokud chceme v životě začít dosahovat lepších výsledků v jakékoliv oblasti, tak potřebujeme změnit i naše chování. Nezáleží na tom, zda chceme zlepšit svou fyzickou kondici, vztahy nebo finanční příjem. Každé zlepšení si vyžaduje změnu chování. Co je ale důležité zmínit, a mám občas pocit, že na to rádi zapomínáme, že by se především mělo jednat o změnu chování, které neustále opakujeme – o změnu našich návyků. Myslím si, že nikdo nečeká vyrýsované tělo po jedné návštěvě v posilovně. Představa je to sice hezká, ale samozřejmě nefunguje. Navíc když se nad tím zamyslíte, jak byste si vážili svých výsledků, pokud byste jich dosáhli bez námahy? Proč lidé, kteří vyhrají velké peníze v loterii, o ně velmi brzy přijdou nebo je utratí a za nedlouho zase nemají nic? Jednoduše je to o tom, že nebyli ochotni změnit své návyky (které můžeme chápat jako vzorce chování) zakódované v mysli. I proto v úvodu každého podcastu zmiňuji a stále jsem o tom čím dál více přesvědčený, že pokud chceme změnit svůj život, potřebujeme nejprve změnit způsob myšlení. Vím, že se to řekne snadno. Jenže jak na to?

Způsobů a technik existuje určitě několik. Výborná kniha, která  o tomto tématu pojednává a kterou bych nazval až praktickou příručkou pro změnu myšlení, je Atomové návyky od Jamese Cleara. Možná o této knize neslyšíte poprvé, zvláště pokud patříte mezi účastníky kurzu Improovio, tak je vám kniha samotná a principy v ní rozebírané již dobře známé. Podrobně jsem se knihou a nejdůležitějšími myšlenkami zabýval v tištěném Improovio Přes drobné kroky k velkým změnám. Myslím si, že v tomto případě název mluví za vše. Ve skutečnosti jsou totiž opravdu velké změny jen následkem násobených a neustále se opakujících drobných krůčků.

Možná že také znáte ten pocit, kdy se vám zalíbí myšlenka či nápad v knize. Ve chvíli, kdy se člověk myšlenkou vědomě zabývá, tak přesně ví, jakým způsobem dosáhnout své představy. V daný moment rozumí, CO chce dělat, JAK to chce dělat a možná i zná své PROČ. Často pak jsme schopni po podobné úvaze nasbírat dost energie k činům. Jdeme do fitka a koupíme si permanentku, uděláme nákup se zdravými potravinami a podobně. Jakmile se ale na naši myšlenku a cíl přestaneme vědomě soustředit a vrátíme se do stereotypu všedních dnů, najednou třeba zjistíme, že se chováme jinak, než jsme vlastně chtěli. Jednoduše se v naší mysli opět a zcela automaticky spustí zažité vzorce myšlení a z nich navazující návyky chování. Ve chvíli, kdy si to uvědomíme, snadněji můžeme prožívat emoce smutku a zklamání. Čímž vlastně přicházíme jen o další energii.

Někteří lidé na sebe bývají v takových momentech naštvaní. V hlavě jim začne znít kritický hlas, který například předkládá různé argumenty, proč nemá smysl se o změnu pokoušet a proč je pohodlnější nechat vše při starém. V tu chvíli, i když si to možná ani neuvědomujeme, se v nás začíná odehrávat vnitřní boj. Najednou soupeříme sami se sebou. Se svými myšlenkami, touhami a návyky. Jako by jedna část našeho já toužila po změně a druhá se jí bránila. Je možné tento boj vyhrát?

Osobně jsem názoru se do podobného boje vůbec nepouštět. Což může být někdy dost těžké, protože ten kritický hlas, „šmejd v naší hlavě“ nás zná velmi dobře, a tudíž i moc dobře ví, na které místo udeřit. V nedávném podcastu jsem se s posluchači podělil o takový malý tip, pomocí kterého, můžeme navždy utišit šmejda v naší hlavě. Pokud jste jej neslyšeli, jedná se o podcast Vyžeňte šmejda z hlavy a získejte zpět svou sebedůvěru. Posluchačka Markéta mi do e-mailu poslala dotaz, co má dělat, když se jí nedaří jejího šmejda vyhnat a pořád vrací.

Budu k vám upřímný, Markéto. Víte, on se bude chtít vrátit celý život. Nikdy jej z hlavy nevyženete úplně. A vlastně by to neměl být ani váš (ani náš) primární cíl. Jak jsem už zmiňoval, nedává smysl pouštět se neustále do jakéhokoliv vnitřního boje. Naším hlavním cílem by mělo být najít způsob ke spolupráci. Udělat si ze svého vnitřního kritika nejlepšího kamaráda a parťáka do života. Bohužel u některých lidí je ale jejich vztah s vnitřním hlasem už tak pošramocený, že je pro ně možná jednodušší si představit, jak svého kritika vyhnat ven než se pokoušet o jakoukoliv nápravu. Proto když se vám v hlavě neustále opakuje kritický hlas, je důležité vést s ním dialog, a ne se proti němu hned bránit.

Pomohlo mi k tomu, když jsem si uvědomil, proč se ten parťák v mé mysli takhle chová. Jeho cílem není škodit. Chce pomáhat a snaží se šetřit naší energií. A přesně k tomu používá vzorce myšlení z minulosti a naše návyky. Dokážete si představit, kolik energie by nás stálo mít neustále vlastní mysl pod kontrolou? Kontrolovat každou myšlenku je prakticky nemožné. Naše mysl vždy volí cestu nejmenšího odporu. Pokud jsme se dvacet let chovali nějakým způsobem, vytvořili jsme si návyk, který si v naší mysli upletl pevné synaptické spojení. Díky tomu už nad tím nemusíme přemýšlet a děláme věci automaticky. Řídíme auto, čistíme si zuby nebo jen chodíme a běháme. Zkrátka a dobře: Vše, co dnes děláme, vychází z programů, které jsme si osvojili, a pokud se chceme rozhodnout podobné programy přepsat, vyžaduje to od nás trochu pevné vůle a času. Jenže ve chvíli, kdy neustále bojujeme sami se sebou a plýtváme energií pro vnitřní boj, se nemůžeme divit, že nám už nezbývá energie pro rozvoj a růst. Proto, milá Markéto, ale také všichni ostatní, kdo máte podobné trápení, pokud neustále bojujete se svým vnitřním já a hledáte způsoby, jak přepsat své návyky a vzorce chování, nechtějte je přepsat ze dne na den. Hledáte-li praktické tipy, jak změnit své návyky, doporučuji knihu Atomové návyky, která je k dostání například zde, a pokud vás nebaví podobné knihy číst, doporučuji tištěné Improovio Přes drobné kroky k velkým změnám, které je k dostání jen zde.

© Lukáš Eder