Kde poslouchat náš podcast?
S Tomášem Braným jsme se již v našem pravidelném seriálu o investicích bavili o zlatě, stříbře, papírových investicích, mincích a naposledy i o kryptoměnách. Existují ale ještě další a jiné varianty, fungující jako ochrana před inflací? Tomáš už deset let působí jako obchodník ve společnosti StepFinance, a tak již nasbíral mnoho zkušeností. Proto říká, že variant je spousta. Z odvětví komodit nebo kryptoměn (pokud už máme v portfoliu zavedené zlato i stříbro) je to například platina. Je to komodita, která se hojně využívá v automobilovém průmyslu. Má zase jiné funkce, kdežto zlato a stříbro jsou obecně vnímána jako peníze. Platina je skutečně komodita a průmyslový prvek. Dále bychom si mohli povídat o dalších komoditách, od ropy po lithium. Člověk zde potřebuje mít zažité a zmapované základy, ale ve chvíli, kdy máme pocit, že máme hodně zlata i stříbra, a chceme dále rozšiřovat, dále pracovat s portfoliem, tak platina je další zajímavá varianta pro investici. U těchto komodit Tomáš rozhodně nedoporučuje spekulace, jelikož třeba právě na platině je též DPH 21 %. V návaznosti na aktuální geopolitické konflikty a různá rizika (protože platina se těží například i v Rusku), může být cena ovlivněná v řádu několika let různými způsoby, podle toho, co se ve světě děje. Platina je v roli doplňku rozhodně super, ale v menším objemu peněz oproti zlatu či stříbru. Podobně jako u těchto dvou kovů se dá u platiny koupit fyzický slitek, barvou podobný stříbru. Má vysokou tepelnou hustotu, bod tání. Potahují se jí například pláště raket do vesmíru. V automobilovém průmyslu je nejrozšířenější. Proto je lepší investovat do platiny v trendu, kdy se světu daří, daří se ekonomice. V tu dobu dlouhodobě v dnešním inflačním scénáři rostou de facto všechny typy komodit. Pokud si do platiny uložíme peníze na horizont pět deset let a dál, není předpoklad, že to po uplynutí času odhodíme na skládku jako něco bezcenného.
Existují i platinové mince, u kterých je Tomáš velmi opatrný. Mincovny, které razí platinové mince, tak díky tvrdosti platiny potřebují úplně jiné druhy razidel. Cena je pak někde jinde, zhruba na úrovni zlata než stříbra. Pustit se do sběratelství platinových mincí je velmi odvážný krok. Tomáš je přesvědčený, že by zprvu měl člověk skutečně absolvovat cestu základních aktiv. Platina je skutečně vzácná, je jí málo. Zhruba desetkrát méně než zlata. Když už, tak se objednává přímo ze slévárny. Jak jsme si řekli, uplatnění má v průmyslu, tudíž ji nedrží centrální banky v trezorech (nesplňuje formu peněz). Každopádně se dnes cena pohybuje v rozmezí 30 000 až 40 000 Kč za 1 unci (31 g) s DPH. Hodně záleží, jak se to dané firmě povede nakoupit a v jakém objemu. Čím větší objem, množství, se povede firmě sehnat, tak taková se dá sehnat cena. Sice existuje papírový trh na platinu, ale ve fyzickém se to hodně mění, především dynamika. Nejedná se o tak běžnou záležitost jako u zlata a stříbra. Fyzická platina má pak svoji vlastní cenotvorbu podle spousty dalších rozměrů. Investoři raději volí variantu zlata, což je na začátku samozřejmé, navíc u zlata není DPH. Platina je pro specifičtější investory, kteří chtějí majetek zabudovat pro další generace.
Z komodit a kryptoměn bychom mohli poskočit do akciového trhu a zaměřit pozornost kupříkladu na těžaře zlata. Z akciového trhu máme oproti trhu s komoditami dividendy. Jedná se o investici s naprosto jiným rozměrem. Jde o papírový instrument, ne hmotný, takže samozřejmě ušetříme jisté náklady. Ale musíme vědět, že některý těžař si může projít těžkým obdobím, i přestože se zlatu může dařit. Měli bychom vědět, co je tento těžař zač, kdo do něho investuje, kdo stojí v pozadí. I Tomáš má tento druh investice jako doplněk, diverzifikaci portfolia, než že by ho bavilo do těchto vod skutečně proniknout. Okrajově bychom měli vědět, že tato forma investice existuje, měli bychom si s ní zažít zkušenost, můžeme do ní dávat peníze, ale to vše pouze s přiměřeným objemem úspor. Ne přehnaně nebo zbytečně moc.
Pro člověka, který se v investicích do vzácných kovů vyzná, by mělo být důležité peníze takto ukládat. Exkurzí do sléváren můžeme vidět, jaká je za slitky a cihličkami práce, náročná práce, že zde skutečně existuje přidaná hodnota. Ne že se vymyslí peníze (papírky), které jen tak přistanou na účtě, že si někdo vezme hypotéku a na účtě se peníze jen tak zjeví… Zde je vidět, že ta hodnota skutečně existuje. Můžeme slýchat z našeho okolí, že zlato je na nic, že nemá cenu, nemá hodnotu, nemá smysl do něj peníze dávat. O procesech těžařů a miliard, které v tom opravdu jsou, o neuvěřitelném množství energie a úsilí a lidské práce však moc neví. Kdyby zlato nestálo za nic, tak 1 unce nemá cenu 2 000 dolarů, ale 2 000 uncí stojí 1 dolar. Skutečně svoji hodnotu má. Je za tím hromada práce, dřiny, těžebních nákladů. To je to, v čem uchováváme kupní sílu peněz.
Mnoho lidí (obzvlášť v Česku) rádo ukládá peníze do cihel. Ovšem ne zlatých, ale pálených. Staví si domy a vidí smysl v investici spíše do nemovitosti než do komodit. Je to tak správně? Tomáš sleduje, kam putují dluhy. To je velmi důležité. Z pěti základních typů aktiv – nemovitosti, akcie, dluhopisy, komodity a kryptoměny – jsou nemovitosti sektor, kde je největší objem dluhu. Jsou promořené dluhy odshora dolu. De facto to je ten důvod, proč do nich teče tolik peněz, protože celá desetiletí, co se snižovala úroková sazba, se zvyšoval objem peněz putující do nemovitostí. Dnes jsme v opačném trendu. Pro dluhy na tyto peníze (aby byly vzácnější) musí růst úroková sazba. Tím se budou zdražovat dluhy, protože abychom si peníze půjčili, aby byly vzácné, tak musí být dražší. A tímto pozvolným zvedáním (alespoň u nás – v Americe kvůli dluhu úroková sazba moc růst nemůže) se všechny peníze v nemovitostech začnou prodražovat. Když se to spojí se zdražováním energií běžným lidem, zvyšováním ceny jídla, do toho stát nemá peníze (bude minimálně 1% daň z ceny nemovitostí, jelikož stát bude potřebovat z tohoto sektoru vysát kapitál), tak se nemovitosti dotknou svých maxim, a my naopak zažijeme to, co jsme 30 let nezažili. A sice pokles cen nemovitostí. Všechno jednoduše neroste do nebe. Dnes už ČNB varuje, že v České republice jsou ceny nemovitostí přepálené o 25 %. Evropská centrální banka tvrdí, že o 35 %. Abychom zbrzdili inflaci, tak úroková sazba by musela být ještě daleko vyšší, a stejně bychom snížili pouze naší vlastní inflaci, stále bychom byli pod vlivem celosvětové dovezené inflace.
Aby se inflace vyřešila celosvětově, tak by Amerika, Evropa… všichni museli dát úrokovou sazbu na několik let na 10–20 %. Což by vedlo k okamžitému bankrotu systému, jelikož je na tom dluhu postavený. A ten dluh musí být levnější a levnější, aby se tvořily nové peníze. Momentálně jsme v bodě, kdy všechny ekonomiky hrají pouze o čas. V tomto prostředí je dobré nechtít neumět zacházet jen s jednou formou peněz, ale mít třeba zlato i bitcoin. Nebudeme poté překvapeni, když přijdou změny.
Tomáš považuje kroky ČNB za velmi moudré, ačkoliv jsou nám nyní v neprospěch. Stát si teď musí půjčovat dráž, občané si berou dražší hypotéky. To je to, co zpomaluje vznik nových peněz. Díky tomu se začne inflace (alespoň tady u nás) trochu krotit. Sazba by samozřejmě mohla být vyšší, ale to by vedlo až k oněm bankrotům. Nemůžeme skokově zvednout úrokovou sazbu na 5–15 %. Na 5 % už vlastně jsme. ČNB se chová zodpovědně. Co by lidé chtěli? Dále nulové úrokové sazby, stále a dokola si půjčovat (tvořit nové a nové peníze) a pak se diví, že ceny nemovitostí rostou, že vše zdražuje. Přitom peníze pocházejí z toho dluhu. Není jiná cesta ven než zvedat úrokové sazby. Už dávno by mohla, možná i měla být na 10 %. Jenže běžní lidé by přestali zvládat splácet své závazky a dluhy, které by se jim velice prodražily v momentě konce fixačního období. A přitom by to nezabránilo celé inflaci. Dohnala by nás zvenčí. Dále by rostly ceny energií, ropy, komodit… Neznamenalo by to vyřešení, dále bychom zažívali zdražování. Akorát by se nám ještě zhoršila situace s našimi dluhy. Tomáš Braný označuje pozici centrální banky za velice obtížnou, ale její počínání za rozumné.
Stane se, že to dojde až do bodu, kdy se lidé začnou hodně bát o své zdroje a chtějí dát do nějakého typu aktiva až moc, ne-li všechno. Základem je vstoupit do toho trhu a začít s částí – Tomáš doporučuje 25–50 % svého majetku. A učit se diverzifikovat, rozdělit si svůj majetek. Uvědomit si, za jakým účelem chceme peníze ukládat. Proč (samozřejmě ochrana proti inflaci). Dnes se vše tváří, že je to s výnosem, že se pohybuje v zelených číslech. Na zelenou šipku narazíte takřka u všeho. Přitom inflace porazí v podstatě všechno. Důležitou roli bude hrát, co tu za pět deset let zbude. Tou dobou už budou v zisku drahé kovy. Do té doby by se měl člověk připravit na fakt, že akcie budou růst třeba o trochu více než zlato, protože tudy v té mánii putuje více peněz. I z centrálních bank.
Rada na závěr: Majetek si rozdělit, vše si pěkně promyslet, nepanikařit. Zkušenost nabýt postupně. A nebát se přijít poradit.
Doufám, že jsme vám s Tomášem trochu pomohli k vaší nové zkušenosti, že jsme vám předali inspiraci, i kdyby pouze jen v nepodléhání strachu z inflace. Nedělat unáhlená rozhodnutí. Abyste jich později třeba nelitovali. Tímto náš páteční seriál o investicích končí. Pokud byste se chtěli na Tomáše obrátit, můžete využít jeho LinkedIn profil, popřípadě na webu StepFinance, kde v případě objednávky jakéhokoliv produktu získáte při své objednávce malý dárek v podobě knihy, jež vám předá ještě více zajímavých informací ze světa investic do zlata, nebo stříbra. Stačí ke své objednávce zadat heslo ZLATO.
© Lukáš Eder & Tomáš Braný