
Podnikat chtěl už jako malý kluk, i když si jako dítě z Husákovy éry dobře uvědomoval, že to nemusí být možné. S pádem totality přišla změna a v Janu Vokurkovi stále plápolala dětská touha po podnikání. Jenže než se rozhořela v pořádný plamen, chvilku to ještě trvalo. Začal pracovat jako brand manažer pro velký korporát. „V Nestlé jsem dostal na starost uvést na trh tyčinku KitKat. Za dva roky jsme z nuly vyrostli na obrat 200 milionů,“ zmiňuje Jan Vokurka v podcastu Myšlením na vrchol. V korporátu se mu dařilo, obdržel dokonce ocenění brand manažer roku a získal si uznání jak u nadřízených, tak u kolegů. Jenže Janovi to nestačilo. Věděl, že být „jen” manažerem v korporátu, byť s krásným platem a slibnou kariérou, není nic pro něj. Touha z dětství mu nedala spát. Možná tak spousta kolegů nechápavě chtěla kroutit hlavami, když dal v práci výpověď a 1. ledna 2007 nastoupil jako první a jediný zaměstnanec do společnosti Kitl.
Jablonecká společnost je dnes již proslulá svými ovocnými a bylinnými sirupy, ovšem na začátku byl nápad trochu jiný. Jan Vokurka chtěl na trhu prorazit bylinným vínem a první produkt, který je mimochodem ve firemním portfoliu i dnes, se jmenoval Kitl Šláftruňk. První várka však byla naprostý propadák a Jan ji celou musel vylít do kanálu, a když už se mu podařilo připravit produkt, který odpovídal jeho představám, tak stále nic nenasvědčovalo tomu, že by už za 15 let měl Jan se svou firmou zaměstnávat desítky zaměstnanců, dosahovat obratu přes 80 milionů korun a navracet zašlou slávu Vratislavické kyselce.
Jan Vokurka během našeho povídání několikrát potvrdil principy a myšlenky, kterými se zabýváme v tištěném Improoviu, když jsem se jej však v samotném závěru zeptal na otázku, kterou dostává každý host, tedy jaká kniha jej v životě nejvíce ovlivnila, rozsvítily se mu oči a nadšením vzpomínal na knihu ze svého dětství: „Narodil jsem se za hlubokého socialismu a knih, které by mě mohly pozitivně ovlivnit, moc nebylo. Jednoho dne jsem ale v knihovně u babičky objevil knihu z roku 1911 od cestovatele Josefa Kořenského. Jednalo se o cestopis po Severní Americe a v té knize jsem se poprvé dozvěděl o příbězích Davida Rockefellera nebo Andrewa Carnegieho. Konkrétně Carnegie byl jeden z mých největších dětských hrdinů, a právě díky němu jsem už od dětství chtěl vždy podnikat.” Díky této vzpomínce jsme měli s Janem Vokurkou okamžitě společné téma, protože i mně přijde příběh nejbohatšího muže planety z počátku 20. století obdivuhodný. Ostatně, čtenáři Improovia Myšlením k bohatství jej již dobře znají, protože jsme tímto příběhem otevřeli celé vydání, kde jsme se věnovali životnímu dílu Napoleona Hilla. Pokud vás zajímá tento příběh, můžete si jej přečíst zde.
Pokud znáte knihu Myšlením k bohatství nebo jste alespoň viděli stejnojmenný film, tak věřím, že během poslouchání dnešního podcastu také uvidíte mnoho souvislostí s podnikatelským příběhem Jany Vokurky a principy, které učil Napoleon Hill už před sto lety. Možná je to tak opět jeden z důkazů, že tyto principy stále fungují. Stačí se jimi jen řídit. V dnešním rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Co Jana Vokurku přimělo dát výpověď v korporátu, když se mu tam tolik dařilo?
- Kde se zrodil nápad na výrobu ovocných sirupů?
- Stačilo jen naslouchat svým zákazníkům?
- Jak se mu podařilo dostat produkt do všech sítí restaurací McDonald’s?
- Proč koupil zchátralý areál Vratislavické kyselky?
- Co mu pomáhá vytrvat v podnikání?
Podcast si můžete poslechnout v každé podcastové aplikaci nebo přímo zde v přehrávači nad článkem.
© Lukáš Eder