Tomáš Braný: Je bitcoin jako digitální zlato?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Patříte-li mezi pravidelné posluchače Myšlením na vrchol, tam vám zajisté neuniklo několik minulých epizod s Tomášem Braným, obchodníkem ze společnosti Step Finance, který se už deset let zabývá obchodováním se zlatem, stříbrem, potažmo s mincemi a dalšími komoditami. A protože nám na dveře buší inflace, tak jsem se rozhodl z Tomáše vytáhnout nějaké zkušenosti s obchodem s těmito komoditami. Bavili jsme se o zlatě a naposledy jsme si povídali o stříbře. Ale Tomáš má v oblibě také bitcoin, což je momentálně na trhu vcelku aktuální téma. Jak se Tomáš dívá na investice do kryptoměn? Proč se mu to líbí a jaké jsou tam možnosti a hrozby, nebo v čem můžeme najít podobnost se stříbrem a zlatem?

Proč má obchodník se zlatem a stříbrem tak rád bitcoiny? Poskytují podobné hodnoty. Například svobodu. Zlato je forma peněz ve fyzické formě, zato bitcoin je jejich digitální forma. Oboje splňuje obdobné požadavky, akorát oproti zlatu je bitcoin naprosto nový. Dalo by se říci, že zlato je větší jistota. Ale i bitcoin je dnes už vcelku konzervativní investice, což může být možná i troufalé tvrzení. Když to člověk trošku pozoruje, tak není důvod si myslet, že by se jednalo o něco více nebezpečného. Lidé by se celkově měli o tento trend více zajímat, zjistit si, co to vůbec je. Zkusit do bitcoinu maličko proniknout.

Bitcoin můžeme vnímat jako deflační peníze. 21 milionů kusů a nic víc. To dělá tuto měnu vzácnou. Vzácnost Tomáš Braný od svých peněz vyžaduje, proto nedává peníze do šuplíku v podobě korun či eur nebo je neukládá na bankovní účty, raději hledá varianty, kde si svoji hodnotu uchovají. Kde je to s omezeným množstvím. Pokud se někdo rozhodne ponořit do světa kryptoměn a začne přemýšlet o investici, Tomáš doporučuje s bitcoinem začít. Je to prapůvodní kryptoměna a z dnešního výběru pravděpodobně ta nejbezpečnější i nejkonzervativnější – je v ní uložen už dost velký objem peněz. Je to něco, co si svět zatím rozděluje. Někdo se k tomu staví negativně, skepticky, někdo to zase vnímá jako příležitost. Pro některé státy, které mají svoji vlastní měnu na vysoké inflační úrovni (nemají ji kvalitní a tisknou jí hodně a mají inflaci 50–100 % ročně), je bitcoin i forma vysvobození. Najednou mají něco, co je docela stabilní (také to sem tam roste a klesá), co je vzácné. Je dobré, že to existuje jako alternativa. Tyto alternativy odhalují člověku, který se o ně začne zajímat, nedostatky finančního trhu.

Technologické firmy jsou na bitcoin navázány, tudíž i pokles jejich akcií mohl následovat pokles bitcoinu. Dlouhou dobu to šlo pospolu. Například při aktuálním konfliktu se to odpojilo, kdy se dalo vidět, že byl bitcoin vnímán jako bezpečný přístav. Nejspíš je ještě velmi brzy ho někam zaškatulkovat. Právě proto, že je to alternativa (v rámci diverzifikace portfolia se chová úplně jinak). Jsou to peníze, které můžeme používat, které jsou úplně v začátku. Za pět až dvacet let ho třeba i polovina světa zakáže. To by nás ale nemělo odradit od kumulace bitcoinu. To je základ. Nestavět se k tomu jako k něčemu novému (špatnému). Nebát se změny. V dnešní inflační době je naopak potřeba ty změny udělat a jít jim naproti, než ke změně budeme donuceni. Je to velice vzácné a jde to směrem hodnoty. Na druhou stranu aby člověk perfektně porozuměl trendu kryptoměn, musel by v jejich studování být ponořen dennodenně. Naučme se jej pouze používat. Nesnažme se jezdit autem až poté, co se naučíme složit celý motor. To je zbytečné. Nemusíme umět složit motor. Auto jezdí a funguje, můžeme jej využívat. A stejně tak můžeme využívat bitcoin, ale nemusíme ho nutně umět těžit.

I po dvou letech zajímání se o bitcoin se považuje Tomáš Braný ve světě kryptoměn za nováčka. I on na celou věc zpočátku pohlížel tradičním pohledem nového a negativního. Dnes jeden bitcoin může stát něco okolo jednoho milionu korun. To neznamená, že třeba za deset nebo dvacet let nemůže stát deset nebo dvacet milionů. Selským rozumem opět víme, že papírky nemají šanci znásobit svoji cenu, takže portfolio stavíme tak, aby peníze měly větší šanci, aby přežily. Tím pádem je bitcoin jedna z variant. V portfoliu se tato investice chová zase úplně jinak, ale využití ve světě je teprve v počátcích. Takže na vstup do investic s bitcoiny není pozdě. Důležité je naučit se ho nakupovat, umět si jej vybrat z bitcoinmatů, naučit se s ním zaplatit, zjistit, jak to celé funguje. Zkušenost je rozhodně přínosnější než jen popis. Vzít si klidně ze začátku malou částku a sám si to ozkoušet. Klidně i třeba za 500 nebo 1 000 Kč, hospodaříme-li s méně penězi. Jediné, co se stane, je to, že nám to rozšíří obzor. Pak si teprve můžeme na celou věc začít dělat svůj vlastní názor (který může být za několik let zcela jiný).

Stejně jako v každém oboru investic se i časté investice mohou stát návykovými. To se stane, když přeteče míra pozornosti, kterou tomu věnujeme, spolu s domněnkami, že už všemu rozumíme. A najednou můžeme v tomto falešném domnění nakládat s nemoudrým procentem kapitálu. To samé se může stát u akcií nebo klidně i u mincí. Je potřeba všeho s mírou. Tím, že lidé často neumějí ovládat své vlastní emoce (i Tomáš Braný přiznává, že se to po deseti letech v oboru stále učí), často propadají chtíči po výdělku. Chamtivosti. Měli bychom rozhodně vyhledávat zkušenost. Člověk by měl primárně vydělávat peníze tím, že je přínosem pro společnost, a pokud všechno neprojí, mohl by zbytek zkusit někam investovat, něco podporovat, něco dalšího s penězi tvořit. Ale nestavět svoji existenci na zbohatnutí na investici, žádném přínosu společnosti, a díky tomu mít dobrý život. Nejvíce peněz stejně dokáže vydělat pouze tím, v čem jsme dobří – ať už jsme automechanik, řemeslník, spisovatel nebo lékař. Neměli bychom cíleně chtít na investicích vydělat víc, a přestat pracovat. Tomáš Braný investuje, neboť jemu samému investice přijdou jako skvělá zkušenost a super návyk. Prodělek bere jakou součást výnosu. A znovu, člověk má rozšířené obzory.

Když se lidé rozhodují, zda jít do bitcoinu, tak chtějí přečíst deset knížek, chtějí absolvovat dvacet seminářů, aby jejich investice poté byla 1 000 Kč měsíčně. Věnují hromadu času pochopení detailů fungování věcí. Kdyby ten čas věnovali do svého oboru, do svého osobního rozvoje, tak mají výnos mnohem větší. Tomáš říká, že zlato, stříbro a bitcoin jsou dnes jakýmsi základem hodnotného investičního portfolia. I tak o tom nechce každý den pět hodin číst, raději se věnuje rodině, raději fungování věcí vysvětluje druhým. Ukazuje jim, jaké mají možnosti. Lidé mají často negativní pohledy na tyto „neinflační peníze“. Většina těch pohledů je zkreslených. A Tomáš jim poskytuje prostor ke změně, aby měli možnost si vše otestovat, vyzkoušet, naučit se s tím, a nakonec změnit názor. Což je to zásadní.

V předchozích dvou podcastech jsme dosti probírali stříbro a zlato. Pokud jste podcasty neslyšeli, epizodu o zlatě si připomeňte zde a díl zabývající se stříbrem si můžete pustit zde. V obou zazněly důležité informace. Pokud se o tyto dva díly opřeme, existují nějaké souvislosti mezi těmito komoditami a kryptoměnami?

Podobnosti se dají hledat ve všem. Obojí to můžeme vnímat jako spekulaci, obojí můžeme vnímat jako investici na dlouhou dobu. Záleží na našem vnitřním názoru. Tomáš rozděluje investice a peníze. Koruny, eura, dolary, zlato, stříbro a bitcoin řadí jako jednu hromádku – peníze (běžný spořicí účet). A nemovitosti, akcie, dluhopisy, deriváty na druhou – investice. Je důležité umět používat peníze (ne pouze vložit na účet, platit s nimi, vybírat, ale umět je vyměnit za zlato, bitcoin…). To jednoduše splňuje formu peněz. Když toto umíme (už jsme do nějaké míry toto aktivum pochopili), tak můžeme začít dělat investice. Můžeme začít kupovat akcie, dluhopisy, nemovitosti… Ale kdykoliv potřebujeme, jsme schopni kapitál stáhnout zpět do peněz. Peníze, které zvolíme, záleží na tom, co se zrovna děje ve světě, jaké jsou regulace apod. Podle toho Tomáš peníze mezi sebou upravuje.

Napadá vás také otázka, jestli investice do kryptoměn není skutečně jen spekulace a gamble (v dnešní době)? Tato dvě označení si dnes zaslouží mnoho věcí. Ale Tomáš Braný to tak rozhodně nevnímá u bitcoinu. Pro něho je hazard mít příliš peněz na běžném účtu, protože nikdo neví, jaký budou mít vývoj dál. Větší bezpečí je pak v bitcoinu nebo ve zlatě. O riziko by se mohlo jednat, pokud by někdo vletěl divoce do obchodování – nákup a prodej pětkrát denně, hon za výnosem. Hodnotově Tomáš bitcoin vnímá jako zdravější formu peněz.

Tak jako ze začátku vnímal zlato jako peníze, které se nedají natisknout, i bitcoin je kryptoměna, která se nedá natisknout. A pak jsou tu různé podkategorie (Ethereum, Solana…). Jako když si vybíráme eura, dolary… dá se to takto zjednodušit. Skrze tyto kryptoměny se dá samozřejmě platit za různé věci. Solana například dokáže zpracovat 50 000 transakcí za vteřinu, což se hodně blíží bankovnímu sektoru, který jich je schopen vstřebat 65 000. Dá se to tedy využívat jako platební systém. To je pouze jedna zmíněná varianta. Když do toho člověk více proniká, zjišťuje, co všechno ještě neví. Potenciál, možnosti. Stále ale nesmíme zapomínat, že nejvíc peněz nám přinese vždy to, v čem jsme dobří a v čem vynikáme.

Dnes jsme se podívali na trošku jiný obor komodit, než kterým Tomáš Braný doporučuje začít (zlato, stříbro). Kdybyste se vy, posluchači podcastu Myšlením na vrchol, chtěli na Tomáše obrátit, naleznete ho na LinkedInu nebo ve společnosti StepFinance. Doufám, že si z dnešní epizody odnášíte řadu nového. Snad vám tento páteční investiční seriál s Tomášem Braným alespoň maličko ukazuje možnosti, jak pracovat s rostoucí a často drtivou inflací. Příště se můžeme posunout od kryptoměn zase k jiným alternativám. Dnes už mějte příjemný a krásný den.

© Lukáš Eder & Tomáš Braný