3 návyky, které vám vyženou bordel z hlavy

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

V poslední epizodě mého podcastu jsem mluvil o nechtěných myšlenkách. Mluvil jsem o tom, jak se zbavit trápení, které nám nedovolují usnout nebo se během dne soustředit na důležité úkoly. Asi to nejhorší na podobných stavech mysli vidím v tom, že se z našich vlastních myšlenek velmi snadno stávají energetičtí upíři. Prostě z nás mohou vysát veškerou energii a dovedou nás až k pocitům vyhoření. I proto se nejnovější vydání tištěného kurzu Improovio jmenuje Udržuj vnitřní plamen. Učíme se v něm, jak hospodařit s vlastní energií a pracovat se svými myšlenkami, aby nám nikdy nedošlo palivo pro naše sny.

Když mluvím o nechtěných myšlenkách, které z nás vysávají energii, tak vám pravděpodobně naskakují v hlavě myšlenky, jež ve vás vyvolávají strach, smutek, naštvání a podobně. Nepopírám, že myšlenky, které v nás vyvolávají podobné emoce, nás mohou stát pořádnou porci vnitřní energie. Pojďme si ale uvědomit, že velmi podobné to může být také s myšlenkami, jež v nás vyvolávají nadšení, touhu a euforii. Možná si teď říkáte, že si protiřečím, protože emoce vášně nebo radosti jsou přece emoce pomáhající nám růst. Mohli bychom říct, že mají v sobě růstový emoční náboj. Tak jak by se z takových myšlenek mohli stát energetičtí upíři? Vysvětlím to úplně jednoduše. Stalo se vám například (jako malým dětem), že jste se tak těšili na Ježíška nebo narozeniny, že jste v noci nemohli usnout? Nebo když jste měli slíbený od rodičů výlet do aquaparku? Naše nadšení bylo v tu chvíli tak velké, že nám dalo tak veliké množství energie, a my jsme nedokázali usnout nebo se soustředit na důležité věci. Byl bych nerad, abyste si teď mysleli, že je špatné prožívat radost a nadšení. To vůbec ne. Chci jen ukázat, že je vlastně jedno, zda je náš subjektivní svět přehlcen obavami, nebo vášní, protože pokud naše emoce překročí určitou zdravou míru a začnou nás ovládat, tak přestáváme být vědomým tvůrcem svého života a snadno nám emoce vysají veškerou energii z našich rezervoárů.

Pokud již patříte mezi aktivní účastníky kurzu Improovio, tak jistě chápete, že nejlepších výsledků člověk dosahuje v tzv. stavu flow, chcete-li stavu optimálního fungování. Podobných stavů můžeme dosáhnout zcela spontánně, když se začneme věnovat aktivitě, která nás prostě pohltí. Jakmile je člověk ve flow, tak jednoduše nevnímá čas ani své okolí a soustředí svou energii jen jedním směrem. Do flow se ale můžeme dostávat také aktivně sami zrovna ve chvíli, kdy to potřebujeme. Jen si pro takový stav potřebujeme připravit vhodné prostředí. A to nejen prostředí vnější, tedy to, kde se nacházíme, ale především prostředí vnitřní. Tedy takové, co se odehrává uvnitř nás. Jednoduše řečeno, když budeme neustále roztěkaní a naše mysl bude přehlcená myšlenkami, tak se těžko budeme soustředit. Proto se potřebujeme naučit pracovat se svým subjektivním světem a zbavit se myšlenek, které z nás vysávají energie. Není to jen proto, abychom měli klidné spaní, ale také abychom se zvládli dostat do stavu hluboké práce. Proto bych se s vámi dnes rád podělil o tři návyky, které mi pravidelně pomáhají uklidnit mou mysl.

NÁVYK 1/ PŘIJETÍ A PRÁCE

První co jsem se potřeboval naučit, bylo zpracovávat a přijímat bolestivé emoce. Přirozeností většiny lidí je utíkat před smutkem, strachem a podobnými emocemi. Když si ale uvědomíme, že takový útěk bolestivé emoce jen posiluje, dojdeme ke zjištění, že nedává smysl před emocemi nikam utíkat. Potřebujeme se s nimi naučit pracovat a přijímat je. Potřebujeme přeprogramovat svou mysl, že není potřeba před emocemi nikam utíkat. Jakmile jsme totiž naučili svou mysl chápat, že prožít strach a smutek je špatně, tak bude vždy zcela automaticky volit vzorce našeho chování, abychom se podobným emocím vyhýbali. Přepsat podobný způsob myšlení není vůbec snadné. Když ale rozumíme významu našich emocí, snadněji se s nimi naučíme pracovat. Proto jsem tomuto tématu věnoval celé Improovio Emoce + Rozum = Osud. V momentě, kdy se naučíte své emoce ochotně přijímat, aniž byste řešili, zda jsou dobré nebo špatné, začínáte posilovat a trénovat svou emoční inteligenci. Jenže se nám to nepodaří, dokud nepřestaneme před bolestivými emocemi utíkat. Protože právě jejich zpracování z nás dělá silnější osobnosti. Můžeme tak říct, že pokud se chceme z dlouhodobého hlediska cítit lépe, musíme trénovat ochotu cítit se krátkodobě špatně.

NÁVYK 2/ VYPSANÍ SE Z MYŠLENEK

Další návyk, který mi pomáhá utišit nechtěné myšlenky, je tzv. žurnálování. Opět je jedno, že se nám v hlavě honí obavy, nebo se v mysli neustále objevují nové nápady. Musím přiznat, že poslední dobou už nemám ani tak problém s obavami, ale spíš se zmíněnými nápady. Občas se mi stane, že v noci ulehnu do postele s myšlenkou na nový projekt nebo klidně jen nové téma magazínu Improovio. V ten moment se mi začnou v hlavě valit nápady a já na ně nedokážu přestat myslet. V podobné chvíli jsem se už naučil vzít si tužku, papír a všechny svoje myšlenky zapsat. Jde vlastně o to, že když si zapíšete svoje myšlenky, tak v tu chvíli zklidníte svou mysl. Prostě už víte, že to máte někde zapsané, a tak na to nepotřebujete myslet. Až to bude aktuální, tak jen stačí vzít své zápisky a sami rozhodnete o tom, kdy budete svým myšlenkám věnovat energii.

NÁVYK 3/ VNITŘNÍ HOVORY

No a třetí, dovolím si říct, že pro mě zcela klíčový návyk, je pravidelný rozhovor sám se sebou. Většinou všichni vedeme nějaký vnitřní dialog, aniž bychom si to uvědomovali. Problém je ale v tom, jakým způsobem tento dialog vedeme. Asi ten nejčastější způsob, který jsem měl kdy i já, byl sebekritický vnitřní dialog. Máme takový zvláštní pocit, že když budeme sami sebe upozorňovat na chyby a nedostatky, tak nás to bude motivovat ke zlepšení. Jenže to je pouhá iluze. Většinou je to naopak. Když jsem zcela radikálně změnil svůj život, tak první co jsem se potřeboval naučit, bylo utišit kritický hlas v mé hlavě a udělat z něj nejlepšího kamaráda. I proto je dobré pojmenovat si svůj vnitřní hlas. Abychom k němu získali emoční vazbu a naučili se jej vnímat jako parťáka do života, a ne jako šmejda, kterému máme potřebu pořád něco dokazovat. Dnes už mám z vnitřního dialogu automatický návyk. Jakmile se začne moje hlava přehlcovat myšlenkami, už nad tím vlastně ani nepřemýšlím a zcela automaticky se mi spouští vnitřní dialog. Ze začátku jsem to dělal vědomě, plánoval jsem si, kdy a kde se budu sám sobě věnovat. Dnes už to dělat nemusím, stal se z toho návyk, co mi pomáhá pravidelně uklidit bordel v hlavě.

Snad i pro vás byly mé typy inspirací. Pokud máte nějakou jinou zkušenost nebo recept na utišení nechtěných myšlenek, budu moc rád, když mi napíšete na [email protected]. A pokud vás baví moje podcasty a možná si občas říkáte, jak všechny zaznívající myšlenky aplikovat do života, tak se vám určitě bude líbit koncept tištěného Improovia. Tam najdete jednotlivá témata probíraná opravdu do hloubky, ale také příběhy, rozhovory a zkušenosti dalších autorů. Především jsou tam ale pracovní listy. To je prostor jen pro vás, který vám pomůže najít odpovědi na důležité otázky, a díky tomu najdete sami svou cestu za lepším životem. Více o jednotlivých tématech Improovia získáte zde.

© Lukáš Eder