Kde poslouchat náš podcast?
Mnoho posluchačů podcastu Myšlením na vrchol řeší otázku, jak ochránit své úspory před rostoucí inflací. I proto jsem připravil společně s Tomášem Braným, obchodníkem ze společnosti Step Finance, několik epizod na téma investice do drahých kovů (zlato, stříbro, platina), ale třeba i kryptoměn. Abychom vám z tohoto světa předali potřebné informace, ukázali pro a proti, na co si dát pozor a jak třeba nenaletět, když se rozhodnete část svého majetku tímto směrem investovat. Minulou epizodu jsme zasvětili zlatu. Pokud jste ji propásli, můžete si ji poslechnout zde. Dnes se podrobněji podíváme… ano, správně, na stříbro.
Tomáš Braný přiznává, že má stříbro velmi rád. I v jeho investičním portfoliu zaujímá místo největší položky. A to proto, že stříbro kombinuje několik faktorů. Kromě peněžního významu je to i klíčová komodita pro celý svět – druhá nejpoužívanější hned po ropě. V průmyslu má tisíce využití. A zároveň je velmi levná (kvůli papírovému, chcete-li burzovnímu stříbru, jehož je na trhu hodně, ale o tom později). Skladování v bankovních schránkách není jednoduché, ale potenciál, to, co to přináší, hodnota, je u stříbra obrovská. Je s ním i maličko náročnější manipulace, jelikož je v obalu. Co se stane, když tento obal roztrhneme? Stříbro může zoxidovat, což je v podstatě jedno, protože se u stříbra jedná o jeho vlastnost. Existují třeba hadříky na očištění stříbra. Toto se více řeší u sběratelských mincí – na ty se nesmí sahat, musí se nechat v ochranných kapslích. Každopádně u stříbra jako u investiční cihly je důležité nakupovat ty správné cihly a dlouhodobě je skladovat. Je to podobné jako u zlata, akorát více objemné. Stříbro má menší hustotu než zlato, tudíž 15 kg stříbra si velikostně představme jako klávesnici od počítače (ekvivalent aktuálních cca 500 000 Kč). Je tedy trochu náročnější to skladovat i převážet.
Za kolik se nakupovalo stříbro před deseti lety a kolik stojí stříbro dnes? Tehdy byla jedna z nejlevnějších cen okolo 11 000 Kč za 1 kg stříbra, dnes stejná váha stříbra stojí pod 30 000 Kč. Největší nevýhodou stříbra je placení 21 % DPH při nákupu. Tím, že je dnes stříbro stále vzácnější, tak slévárny si dávají stále vyšší prémie nad burzu. Což můžeme vnímat tak, že při zvolení fyzické cihly připlatíme slévárně, že ji skutečně fyzicky obdržíme, pak 1–3 % marže pro firmu a 21 % DPH. Při nákupu a výkupu stříbra se tedy dostaneme k rozdílům až mezi 30 a 40 %. Když do toho dnes investujeme milion, zítra tam máme 600 000 Kč – což se tváří jednoznačně jako velká nevýhoda. Na druhou stranu má stříbro velmi malý trh, až stokrát menší než trh se zlatem. V krizích a při delších časových horizontech tvoří zpravidla násobky své ceny. Takže bychom neměli na fyzické stříbro nahlížet jako na investici v řádu několika měsíců, ale 2–5 let a dál. V tomto horizontu (s tím, jak jsou dnes nastavené ceny a jak důležitá surovina je stříbro v průmyslu) Tomáš Braný říká, že je to téměř sázka na jistotu.
Stříbro je velmi podhodnocené. V roce 2011, když se dostalo na 50 dolarů, do toho vstoupil bankovní sektor. Největší americká systémová banka do té doby neměla u sebe v trezorech ani kus fyzického stříbra, ale protože cena začala po krizi dramaticky narůstat (až desetinásobek), tak zasáhla. Po dobu deseti let začala pomalu stlačovat cenu dolů a fyzicky kov kumulovat. Dnes se odhaduje, že J. P. Morgan sedí zhruba na 1/3 světových zásob fyzického stříbra a cenu si stlačili z historických maxim na minima. Ta cena by dnes měla odpovídat zhruba 150 dolarům, aby se vyplácelo stříbro těžit, recyklovat. Stříbro se dnes vyhazuje na skládky, nerecykluje se, protože za tyto ceny to nemá smysl. Pro investora by tedy mělo být DPH 21 % při vstupu úplné nic, protože vnitřní hodnota (+ to, kde cena může být za pár let) je zcela jinde než u nějakého vstupního rozdílu.
Reakce stříbra na geopolitické změny (válka na Ukrajině) se rozhodně daly zaznamenat. Nervozita vždy působí pozitivně na ceny kovů. Řekněme to tak, že čím horší scénáře se ve světě dějí, tím více z toho kovy profitují. To nemá nic společného s morálkou, je to zkrátka přirozené. Když nevíme, co bude, tak hodnotné a vzácné věci přirozeně zhodnotí. Tudíž bychom se měli naučit kupovat dlouhodobě dopředu než v době, kdy už to potřebujeme nutně. Nárůsty byly. Tím, jak se vše tradičně po každém vyhroceném konfliktu nebo krizi začne uklidňovat, tak i cena začne klesat, než se najde opět něco dalšího. Nyní Tomáš doporučuje lidem vstoupit do zkušenosti s nákupem stříbra, vytvořit si návyk, začít stříbro kumulovat. A nechat mu pár let čas.
Minule jsme se bavili i o možnosti naletění při koupi zlata, že si pořídíme jen pozlacený plíšek s malou hodnotou. Stříbro je paradoxně tak levné, že při nahrazování jej jinými kovy by se na tom možná i prodělalo. To je řečeno velmi zjednodušeně samozřejmě. I u stříbra bychom si měli vybrat kvalitního partnera/firmu, u koho nakupujeme. A zároveň kvalitní slévárnu. Cihličky nemusí být pouze v lité podobě, ale třeba v ražené, kde mohou být vyfrézované znaky proti padělání. A pak už jen posilovat návyk.
Legislativa převozu se týká hlavně DPH. Neměli bychom nakupovat v zemích s nižším procentem DPH a převážet stříbro do ČR bez dodanění. Pokud jsem český investor, žiju v České republice, tak bych měl v Česku nakoupit, zaplatit DPH, mít to na faktuře. Ve chvíli, kdy je na stříbře výnos, tak to prodám a nedaním zisk. Neměli bychom cestovat po světě a škudlit každé procento, abychom obešli zákony. Každý stát má svá daná pravidla pro leteckou dopravu nebo převoz kovů přes hranice, tudíž je moudré si vždy tato pravidla dopředu zjistit. Když v Česku nakoupíme, tady skladujeme a v Česku zase prodáme, odpadá nám jakákoliv starost.
Tomáš Braný razí vtipné motto: Se zlatem se utíká, na stříbru se bohatne. Opravdu bychom měli přemýšlet, že ty peníze, které dáváme do stříbra (s největší pravděpodobností sklidíme větší výnosy), ukládáme na dobu 2–5 let. Že je v tomto období nebudeme potřebovat. Základní pravidlo investora je tedy rozdělit si majetek a za to, co dáváme do stříbra, bychom měli chtít nejkvalitnější cihly – na to se stačí opět poradit. V tu chvíli je to klidná investice.
Chovají se stříbrné mince rozdílně oproti zlatým? Stejně jako u cihel je i u stříbrných mincí DPH 21 %. S tím se musí počítat. Stříbrné mince jsou dostupnější, protože do 1 unce (31 g) mohou vstupovat i běžní investoři. Nemusíme dávat 50 000 Kč za každou unci, ale můžeme si dvakrát do roka koupit za 2 000 Kč minci, která je pro nás dostupnější. Jsou tedy vhodné i pro běžného člověka hospodařícího s menším rozpočtem. I pro něj je zajímavé najít si nějakou svoji sérii mincí a tou začít. Paradoxně i přes vstupní náklad (DPH) Tomáš u stříbrných mincí skutečně pocítil chuť si odkládat, na rozdíl od papírových typů aktiv nebo akcií. Vyzvednout si osobně minci je nádherný pocit. Nemluvě o skládání vlastní série. Právě to pomohlo Tomášovi vytvořit si zdravý návyk odkládání peněz, díky čemuž se naučil investovat i do dalších typů aktiv. Kvalitní série pak mohou mít daleko vyšší hodnotu než jednotlivé mince. V případě prodeje celé série, která bude mít už vyšší hodnotu, je dobré obrátit se na aukční portály, které dokážou celou sérii nacenit. Mají s tím bohaté zkušenosti. A pomohou vám sehnat kupce. Opět záleží na tom, jak moc je to známá věc a kolik se toho vyrazilo. Také se může stát, že na ceně stoupne třeba pouze jedna mince z celé série, ostatní budou mít nadále cenu kovu.
Stříbrné medaile jsou jako u zlata často pouze postříbřené. Uvnitř bývá jiný druh kovu. Pokud tedy nakupujeme medaile, tak je rozhodně dobré se podívat na složení kovu. Abychom nezjistili, že jsme koupili za 1 000 Kč kov s hodnotou 30 Kč. I tady platí kombinace vzácného kovu a sběratelské série. Ideální je opět se dojít pro radu.
Kromě slitku – fyzické formy – tu je ještě papírové stříbro, tedy se kterým se obchoduje na burze. Tento rok je papírového (virtuálního) objemu stříbra zhruba 600krát více než fyzického kovu. Je to dáno ušetřením DPH a nákladů na zhotovení a uskladnění, když stříbro nakoupíme v papírové formě. Lidé si tradičně řeknou, že ušetří, a jdou cestou papíru. Je potřeba si uvědomit, že papír je naprosto a zcela jiná forma investice než fyzické stříbro. Z tohoto střábra v průmyslu nevyrobíme nic. Pokud chceme stříbro jako uchovatele hodnoty, tak si musíme odkládat fyzický kov. Ten je vzácný, potřebný pro průmysl, pro svět. Papír naopak slouží ke spekulaci. Může se i při krizi, kdy fyzický kov zhodnocuje, chovat naprosto opačně. Na trzích při krizi dochází ke krizi likvidity. Investoři se bojí, co bude, a zbavují se papírového stříbra, potřebují z něj vyndat peníze. Burzovní stříbro tedy může začít klesat. Ale ve stejnou dobu (do dvou tří dnů) se vyprodá, protože fyzicky nenajdeme po celém světě ani unci, a to fyzické stříbro v tu samou dobu začne zhodnocovat. Tam najednou cihla nestojí 15 000 Kč ale dvakrát tolik. Jsou to zcela rozdílné trhy. Jako investoři bychom měli vědět, co od té investice vyžadujeme. Dlouhodobý horizont – fyzické stříbro, krátkodobý horizont (spekulace) – papírové stříbro. Chcete-li se podívat na vývoj ceny fyzického stříbra, najdete jej například zde.
Stále ovšem platí, že uchovatel hodnoty je to, co se nedá natisknout.
Doufám, že jsme i dnes předali posluchačům cenné informace ze světa investic. Věřím, že v dnešní době vysoké inflace, kterou už bolestně cítíme při nákupu jídla, je toto téma, které posluchače podcastu Myšlením na vrchol zaujme. Pokud by měl kdokoliv z vás dotaz ohledně investic do těchto komodit nebo se chtěl poradit ohledně zlata, stříbra nebo inflace, napište Tomášovi zprávu na můj e-mail [email protected].
A když už jsme zmínili, že Tomáš Braný zabrousil i do světa kryptoměn, tak se příští pátek potkáme tentokrát na toto téma.
© Lukáš Eder & Tomáš Braný