Jak se přestat trápit pro druhé a pomoct jim

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Dnes bych se rád podělil o dotaz jednoho z pravidelných posluchačů podcastu Myšlení na vrchol. Posluchač Radek mi napsal: Krásný den, Lukáši, chtěl bych Vám poděkovat za podcast Myšlením na vrchol. Poslouchám podcast teprve pár měsíců, ale poměrně rychle se z něj stal pravidelný zdroj pozitivních informací a inspirace při cestě do práce. Díky podcastu jsem si ujasnil mnoho věcí a obecně mohu říct, že se cítím lépe a tak nějak žiju víc s radostí. Vyzkoušel jsem také poslední číslo Improovia Přepni mysl na lepší život a zde bych chtěl ocenit hlavně pracovní listy. Některé otázky mi dávají opravdu zabrat, na některé sám ani nedokážu odpovědět, ale rozhodně mi pomáhají uvědomovat si důležité věci. V magazínu ukazujete mnoho prospěšných věcí k osvojení a udržení pozitivního mindsetu a potvrzuji, že to skutečně funguje. Někteří kolegové v práci se mně už dokonce zeptali, co se to se mnou stalo, že jsem poslední dobou nějaký usměvavější, a tak jim s radostí doporučuji Váš podcast a magazín. Měl bych na Vás ale jednu otázku: Co byste poradil někomu, kdo se utápí v černých myšlenkách a vidí na všem jen to nejhorší? Trápí mě jeden z mých nejlepších kamarádů. Má šikovné ruce, spoustu možností a obrovský potenciál, ale není to schopen vidět. Pořád si jenom stěžuje a mrmlá. Na všem vidí jenom to špatné. Je možné takové lidi změnit?

Nejprve mi dovolte, abych Radkovi poděkoval za milou zprávu a zpětnou vazbu na tištěné Improovio. Vědomí toho, že energie investovaná do Improovia pomáhá někomu k lepšímu životu, je asi tou největší odměnou. Také moc děkuji za dotaz a důvěru, se kterou se na mě obracíte. Moc si toho vážím, i když si nejsem jistý, zda jsem někdo, kdo by mohl rozdávat nějaké rady. Maximum, co mohu udělat, je podělit se o svou zkušenost nebo nějakou moudrou myšlenku z některé knihy. Ze zkušenosti ale mohu říct, že to nejlepší řešení všech našich problémů stejně nosíme sami v sobě, a tak ani žádné konkrétní rady nepotřebujeme. Někdy stačí jen nasměrovat, dobře se zeptat. Aneb jak se říká, chytrému napověz a hloupého trkni…

Když mi Radek velmi v krátkosti popsal, co jej trápí, také jsem si vzpomněl na jednoho mého kamaráda. Když jsem před pár lety začal hubnout, přestal kouřit a vlastně úplně od základu překopal celý život, také mě trápilo pár dobrých kamarádů, o které jsem díky této změně přišel. Když jsem pochopil, jak snadné může být převzít zodpovědnost za svůj život a změnit jej k lepšímu, měl jsem najednou ambice pomáhat k takové změně i mým kamarádům a lidem v okolí. A v některých případech jsem v tom byl možná až příliš urputný, a kvůli tomu jsem o tyto kamarády vlastně přišel. Ne že bychom se pohádali nebo podobně. Jen jsme se zkrátka a dobře přestali stýkat, a tak se z některých kamarádů stali jen dobří známí.

Později jsem si uvědomil, že nikdo druhý nás nemůže v životě přinutit k pozitivní změně. A čím více budeme někoho k takové změně nutit, čím více budeme tlačit a pilu, tím více mohou utrpět naše vzájemné vztahy. Chápu ale, že pokud nám opravdu na někom záleží, tak je pro nás velmi těžké přihlížet, jak tato osoba marní svým potenciálem a plýtvá svým časem. Klíčové uvědomění však může být v tom, že bychom nikdy neměli přebírat zodpovědnost za chování druhých lidí, pokud o to nejsme jimi samotnými požádáni nebo pokud to samozřejmě nevyplývá z naší role. Ať je to role rodičovská, nebo role manažerská. To nejlepší, co můžeme pro druhé lidi udělat, je být jim inspirací a nechat jim prostě trochu víc času. Je zbytečné sami sebe trápit tím, že někdo nechce žít lepší život nebo se alespoň pokusit o jeho zlepšení. 

Chápu, že jsem touto odpovědí pravděpodobně nenaplnil Radkovu potřebu a že je snadné něco takového říct. Jenže nic nedělat a jen přihlížet jak někdo, na kom nám záleží, marní svým životem, může být hodně náročné. Jak jsem již zmínil, nemyslím si, že jsem někdo, kdo by mohl nebo měl rozdávat nějaké rady. V tomto případě bych si ale dovolil předat svou zkušenost a chtěl bych Radkovi touto cestou položit otázku. Je si váš kamarád vědom toho, co vás trápí, Radku? Víte, jedna věc je chtít někomu pomáhat a druhá věc je vědět, zda je taková pomoc vůbec na místě. Řekl jste někdy svému kamarádovi, co vás trápí? Zeptal jste se ho, proč si pořád stěžuje a vidí všechno černě? Proč se není ochoten podívat na věci i z té lepší stránky?

Kdybych dnes byl v Radkově kůži, udělal bych jednu věc. Dohodl bych si s kamarádem schůzku a zcela upřímně mu řekl, co pro mě naše přátelství znamená, a vysvětlil mu, co mě tíží na srdci. Jednoduše bych mu řekl, že bych si moc přál, aby se měl v životě lépe. Že mě trápí jeho pohled na svět a že není schopen využívat možnosti, které se mu nabízejí. Je ale důležité podat to tak, aby si kamarád nemyslel, že mu chci něco vytýkat. Jde spíš o to podělit se o své pocity a na závěr možná i nabídnout nějaké řešení. No a takových řešení může být docela dost. Například můžete navrhnout, že budete na změně pracovat spolu. Kupříkladu společnou aktivitou. Například nějaký sport, koníček nebo klidně i společnou práci s tištěným Improoviem. Ostatně proč ne… Také to by mohla být cesta. Důležité ale je, aby ta změna vycházela z touhy druhé osoby. V zásadě je jedno, zda chceme pomoct kamarádovi, partnerovi nebo našemu dítěti. Důležité je, aby ke změně nebyla druhá osoba nijak nucena. A zde je potřeba se připravit také na variantu, že kamarád nebude mít o žádnou změnu zájem, protože je spokojený tam, kde teď je. I něco podobného se může stát a nezbývá nic jiného, než s takovou variantou počítat, přijmout ji a víc se tím netrápit. Ostatně jako dospělí lidé jsme zodpovědní za své životy a svá rozhodnutí a neměli bychom přebírat zodpovědnost za rozhodnutí druhých a trápit se jím.

Ze zkušenosti mohu říct, že pokud člověk opravdu o změnu stojí a je schopen se pro ni sám rozhodnout na základě své vášně nebo nějakého svého přesvědčení, tak dokáže i nemožné. Třeba se i zbavit černých myšlenek a naučit se pozitivnímu myšlení. Ano, slyšíte správně, naučit se pozitivní myšlení. I to lze totiž vnímat jako dovednost, které se lze naučit. Mnoho lidí si myslí, že pozitivní mysl je vlastnost utvářená skrze naše prostředí, geny a vzorce chování, jež jsme převzali od našich rodičů. V některých případech tomu tak skutečně je. Pro někoho je pozitivní mindset natolik přirozený, že se pro něj stává vlastností. Ale ve skutečnosti se jedná o dovednost, které se můžeme naučit a využívat ji pro svůj lepší život. Jak si takovou vlastnost osvojit je tématem kurzu, který probíhá v rámci tištěného Improovia Přepni mysl na lepší život. Čtenář tohoto vydání, který začne vyplňovat pracovní listy, tak vlastně automaticky prochází kurzem, kde se učí chápat a používat konkrétní techniky pozitivního myšlení. Jedna z technik se mi však do magazínu nevešla, respektive je tam ukázána a popsána v trochu jiném kontextu. Proto bych se rád této technice věnoval v dalším díle podcastu Myšlením na vrchol a předal všem posluchačům jednoduchý tip, jak začít postupnými krůčky přepisovat způsob svého myšlení. Takže pokud vás zajímá téma pozitivního myšlení a hledáte způsoby, jak o něj pečovat a rozvíjet jej, budu rád, když si poslechnete i další epizodu mého podcastu. Patříte-li mezi pravidelné posluchače, můžete se na ni těšit už zítra, a pokud posloucháte zpětně, můžete se na ni vrhnout rovnou hned. A jestli hledáte nástroj, který vás provede celým kurzem pozitivního myšlení, najdete jej zde.

© Lukáš Eder