Jediná definice rozhodující o velikosti lidského neštěstí

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

„A není to náhodou práce? Tak to já, bohužel, nesmím,“ říkal posmutněle mladý loupežník Lotrando ve známé české pohádce. Kdo tuto pohádku viděl, tak jistě ví, že přes slib, který dal mladý loupežník svému otci na smrtelné posteli, se nedokázal práci ubránit, protože mu přinesla pocit štěstí. A jako malá odměna – práce dovedla mladého Lotranda až za svou láskou.

  • A jak to máte s prací vy?
  • Bojíte se práce?
  • Straníte se jí?
  • Je to pro vás sprosté slovo, nebo synonymum pro štěstí?

Věřím, že čtenáři magazínu Improovio už vědí, že štěstí lze zažít kdykoliv a kdekoliv. Takže i v práci.

Bohužel většina lidí ve společnosti má s tímto slovem stále spojeny spíše nepříjemné pocity. Pro některé se stala práce jen nutným zlem, zdrojem příjmu. Místem, kam člověk musí chodit, aby vydal svou energii a vydělal si nějakou tu korunu na živobytí. Když pak před takovými lidmi začnete mluvit o štěstí v práci, mají vás možná více za marťana. Klepou si na čelo a říkají: „Co je tohle za model? To chci taky.“ Možná v domnění, že musíme být pod vlivem nějakých opiátů, protože nechápou, jak je možné najít štěstí v práci. A když se nad tím tak zamyslím, tak vlastně tito lidé mají tak trošku i pravdu. Štěstí v práci skutečně nelze hledat, nebo snad očekávat, že nás samo vyhledá. Štěstí v práci se musí začít prostě vytvářet. Nepřijde samo od sebe jen tak. Přece, i když budete dělat profesi, která vás sebevíc baví, tak když bude vaším šéfem nebo kolegou totální blbec, který vám pije krev, tak vás ani milovaná profese nezachrání. 

Jak píšeme v Improoviu, práce není přece jen o tom, co děláme a jak to děláme. Je to hlavně o smyslu a prostředí. Je to především o tom, proč danou věc děláme a s kým ji děláme. A tohle se samozřejmě netýká jen kolektivu pracovního, ale vlastně jakéhokoliv jiného kolektivu. Vidím to například každý den doma u svých dětí. Představte si, že jsem jim nedávno navrhnul, že je omluvím ze školy, udělám si dva dny volna a vezmu je v týdnu lyžovat do hor. Čekal jsem nadšení a jásot, ale překvapeně jsem se setkal s odmítnutím. Děti chtěly jít do školy a odmítly zábavu na horách. A to hlavně kvůli tomu, že se ve škole cítí šťastné. Nechodí tam, protože je to nutné zlo, protože musí. Chodí tam, protože se jim tam líbí. Učí se nové věci, jsou s kamarády, se kterými se cítí dobře. Chápou své proč a kolektiv jim dává příjemné emoce. Máte vy podobné vzpomínky na školu nebo jiný kolektiv, kam jste museli chodit?

Při rozhovoru s Jirkou Halouskem, který jste mohli slyšet v předchozí epizodě Myšlením na vrchol, jsem si uvědomil, jak je pro naše štěstí v jakékoliv životní oblasti důležitá kultura daného prostředí. Jirka v rozhovoru mluvil především o budování firemní kultury, ale úplně to samé můžeme budovat v jakémkoliv jiném kolektivu, který je pro náš život důležitý. Od rodiny přes školu, zájmové a sportovní kluby, až po práci. Záleží vždy na tom, s jakým osobním nastavením každá individualita do kolektivu vstupuje, jaký emoční náboj do prostředí vnáší. Konkrétním nastavením každého z nás tvoří kulturu daného prostředí. Když někam vstupuji s nastavením, že jsou tam jen hlupáci a arogantní blbci, vnáším tam už toto očekávání. A co si myslíte, že se bude dít? Nejenže tam uvidíme blbce, které očekáváme, ale sami se staneme jedním z nich. 

Když jsem natočil rozhovor s Jirkou Halouskem, tak jsem ho požádal, jestli by byl ochoten podělit se o své zkušenosti s budováním zdravé firemní kultury také se čtenáři tištěného magazínu Improovio. Jirka přijal tuto výzvu s velkým nadšením a již po pár dnech mi poslal opravdu skvělý článek na téma štěstí v práci. Pokud bych nyní mohl vybrat jedinou myšlenku z Jirkova článku, která koresponduje s tím, co jsem před chvilkou zmínil, tak bych si dovolil citovat toto: „U firemní kultury platí, že je dána tím nejhorším, ještě tolerovaným chováním.“

Myslím si, že tato věta mluví prostě za vše a krásně vystihuje myšlenku, o které jsem mluvil. Tohle samozřejmě platí u všech kolektivů, ne jen u těch pracovních. Jen je prostě pravdou, že v těch pracovních kolektivech trávíme mnohem více času než s kamarády v hospodě, ve fitku, nebo s kýmkoliv a kdekoliv jinde. I proto má firemní kultura pracovního kolektivu každého z nás zcela zásadní dopad na energii, se kterou kráčíme životem. Zkuste se sami zamyslet nad svými pocity z práce a definujte nejhorší možné chování, které je v kolektivu tolerováno. Pak zkuste své pocity s tímto chováním porovnat.

  • Vidíte nějakou souvislost?
  • A vidíte také něco, co by stálo za změnu?
  • A co k takové změně potřebujete?

Věřím, že rozhovor s Jirkou Halouskem byl velkou inspirací v tomto ohledu pro každého posluchače Myšlením na vrchol. Já jsem se dnes podělil o pocity a myšlenky, které si z rozhovoru odnáším, ale určitě mě zajímají také ty vaše. V posledních dílech jsem mluvil hodně o emocích a rozumu. Tyto dva světy jsou hlavním tématem posledního vydání magazínu Improovio v roce 2021 a já bych moc rád nejen toto vydání, ale rovnou předplatné tištěného Improovia na celý rok daroval někomu z pravidelných a aktivních posluchačů mého podcastu. Hodnota předplatného je 1099,- Kč a získat lze jen zde. A možná jste už také zbystřili a zajímá vás, jak toto předplatné získat…

Bude se blížit konec roku, během kterého jsem vydal necelých tři sta nových dílů podcastu Myšlením na vrchol, a mě by zajímala jediná otázka. Proč? Zajímalo by mě, proč posloucháte podcasty Myšlením na vrchol nebo proč čtete magazín Improovio. Na první pohled možná úplně jednoduchá otázka s jednoduchou odpovědí. Mě by ale opravdu zajímaly všechny důvody každého z vás, proč si pravidelně pouštíte do uší můj hlas nebo čtete řádky na našem webu.

  • Co vám to přináší života?
  • Dokázali jste už díky myšlenkám v tomto podcastu něco konkrétního v životě změnit?
  • Změnilo se už nějakým způsobem vaše myšlení?
  • Když se podíváte na svůj život před rokem a dnes, vidíte už nějaký rozdíl nejen ve výsledcích, ale také v tom, s jakým nastavením každé ráno vstáváte? 

Na všechny tyto otázky mi můžete odpovědět a napsat mi, proč posloucháte podcast Myšlením na vrchol. Můj e-mail už jistě znáte, je to [email protected] a na tento e-mail mi můžete posílat své odpovědi. A jistě už sami dobře tušíte, že jednoho z vás odměním předplatným na tištěný magazín Improovio. Psát mi můžete do konce roku 2021. První týden v lednu ve speciálním živém vysílání vyberu jednoho z vás. O výběru rozhodnu čistě na základě mého subjektivního posouzení. Nerozhoduje rychlost ani délka. Ani nechci, abyste mi posílali zprávy plné chvály. Mnohem více si vážím kritiky, která mě samotného může někam posunout. Proto chci znát i vaše proč, abych mohl i v příštím roce pokračovat v podcastu a dělat vám i nadále, pokud o to budete stát, úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder