
All you need is love. Jo, Beatles to prokoukli. Ti věděli, za čím se ve finále všichni tak urputně ženeme. Vše, co potřebuješ k životu, je láska. Ano, ať jste momentálně sami, nebo ve vztahu, ať jste čerstvě zamilovaní, nebo jste po rozchodu, ať jste šťastní, nebo nešťastní, ať se cítíte v lásce momentálně jistí v kramflecích, nebo naopak váháte a stojíte na pomyslné životní křižovatce – láska byla, je a bude všude kolem nás. Lásce prostě neutečete.
Jak řekl Platón před 2000 lety: „Bůh lásky žije ve stavu potřeby. Je to potřeba. Je to nutkání. Je to homeostatická nerovnováha. Jako hlad a žízeň, je téměř nemožné to potlačit.“
Dnešní podcast bude o lásce, jak ji vnímáte Vy a jak se Vám Vaše vnímání propisuje do Vašich vztahů.
Jednoho rána ve sprše (protože tam vždycky dostávám ty nejlepší nápady) mě napadlo, že nahraji podcast o tom, jak je důležité a pro život zcela klíčové si uvědomit, že každý vnímá realitu jinak a každý ji vnímá zcela subjektivně. To, co je pro mě ideální postava, není ideální postava pro mého přítele, velký prsa a tak dále, jen jsem pořád nevěděla, na čem subjektivitu dokázat, protože jedna věc je o tom teoretizovat a druhá věc je Vám předložit jasný a nezpochybnitelný důkaz. Další ráno mi sprcha vnukla další geniální nápad: Napíšu 11 lidem a zeptám se jich na jednu jednoduchou otázku: „Co je pro Vás láska?“ Nic víc, nic míň. Vybrala jsem tedy 11 lidí, různě starých, různých sociálních vrstev, různě ezo, nebo naopak prakticky a analyticky založených, a poprosila je, ať mi krátce napíšou, co je pro ně láska.
Kupodivu mě nikdo neposlal do háje, opravdu všichni mi odpověděli a ačkoliv jsem čekala různé odpovědi, tak jejich škála a paleta mě totálně šokovala. Od některých jsem dostala nádherné dlouhé slohy a jindy odpověď prostě byla jen tři hesla nebo jedno slovo, ale takové slovo, které já bych v životě ve spojitosti s láskou nepoužila. Ale zároveň, protože všechny ty lidi znám a vím, plus minus, jak fungují a co řeší ve svých vztazích, tak mi to dávalo smysl – že zrovna oni vnímají lásku tak, jak ji vnímají.
Schválně pozorujte, při jakých větách s úsměvem kývete hlavou a naopak, kdy se při poslouchání zaseknete a hlavou Vám běží: „No to snad nemyslí vážně?“
Ale než se do toho vrhneme, věnujte si teď sami chvilku času na zamyšlení a odpovězte si Vy sami na otázku: „Co pro mě znamená láska?“ Abychom to zjednodušili, tak otázka může znít: „Jaká tři slova mi vytanou na mysli, když se řekne láska?“ Teď je ten čas zamyslet se…
Paráda, já doufám, že každý má ty svoje tři slova. A pokud máte partnera, zeptejte se i jeho, co pro něj znamená láska. Myslím si, že toho dost pochopíte a možná Vám něco docvakne… A třeba taky ne, ale třeba taky ano. Minimálně je podle mě občas prima mluvit taky o něčem jiném než jen o tom, co bude k večeři a jestli děti mají připravené svačiny.
A jak vnímá lásku mých 11 vyvolených?
Alenka mi napsala:
„Láska je pro mě soulad a nekonečná práce na vzájemném porozumění a pochopení. Láska je pro mě dovednost, kterou se musí člověk naučit.“
A už jenom z toho si možná dokážeme lehce představit, jak funguje Alenka ve vztahu a jakou podporou dokáže být i mně jako kamarádce.
Augustína mi oproti tomu okamžitě reagovala:
„To je jasný, láska je vášeň, chtíč a příliv energie.“
A protože mojí drahou, nádhernou a divokou Augustínu znám, tak vím, že je jenom málo chlapů, kteří na ni kdy zapomenou.
Pak tu máme Matěje, který v tom má taky jasno:
„Láska je, když Ti záleží na potřebách jiného více než na těch Tvých, respektive když si ceníš života druhého víc než toho svého. Je to nezištnost.“
A protože Matěje znám moc dobře, nádherně to odráží jeho povahu, kdy on je opravdu schopen se pro ostatní zcela rozdat a pomáhá jim, kdykoliv je to jen možné.
Richard to má zase jinak:
„Peti, láska je poblouznění, společné zážitky, zranitelnost a dočasnost, kdy nic netrvá věčně. Holka má zlatá, nic netrvá věčně.“
A zase, protože znám momentální Ríšovu situaci a znám i situace předešlé, tak mi najednou dochází, proč Ríšův život je takový, jaký je, a jeho lásky netrvají déle než pár měsíců, maximálně let.
Další nádherný výklad mi poslala Anička:
„Láska je životní energie, je to otevření nás samých. Najednou nejsou prioritou materiální věci a potřeby, cítím soucit, trpělivost, péči, ale přiznám se, zároveň mi tam probleskuje i závislost a lpění.“
Anička je má skvělá kamarádka, která je v práci hodně zaměřená na výkon a výsledek, a já jsem za ni ohromně ráda, že se díky lásce doma zjemňuje a nalaďuje se více na takovou tu ženskou notu. Dalších věcí si je vědoma, a teď, Aničko, jestli mě posloucháš, teď už na závislosti a lpění jenom zapracovat. 🙂
Kája to zase vnímal jinak:
„Láska je to nejdůležitější v životě, je to ten nejsilnější cit. Nejsilnější z toho pohledu, že buď se vznášíš v nebesích a strašně Ti ulehčuje život, všechno dává smysl, nebo naopak dokáže člověka totálně paralyzovat, najednou člověk nemá chuť do věcí, nevidí smysl ve věcech, které by jinak dělal s chutí.“
U Káji je to prostě nahoru a dolů, buď hop, anebo trop, tak Kája vnímá lásku.
Karolína mi zase napsala:
„Láska, to je klid. To je pocit bezpečí. Pocit důvěry. Je to něha, porozumění, kamarádství a pocit, že se na toho druhého můžeš stoprocentně spolehnout.“ Káju znám dlouho a bylo až legrační, že mi stačila tato jedna věta a já jsem pochopila, proč si zvolila svého muže za muže a proč s ním je, ať se v jejich vztahu děje cokoliv.
Můj blízký přítel Erik to ale zase viděl diametrálně jinak:
„Láska je touha. Spalující touha, vášeň, chtíč. Máš pocit, že jsi jako můra střemhlavě nalétávající do ohně. Nemůžeš dýchat, myslet, spát.“
Erik taky není žádný nováček ve vztazích a všechny měly průběh, který mi popsal.
Na to navázal Láďa. Ten pod slovem láska viděl zase něco jiného:
„Láska je touha. Touha se někomu zcela oddat, bez přetvářek, upřímně a autenticky, a doufat, že mu to bude stačit, zároveň víra, že on najde tu odvahu to opětovat.“
Moc bych Láďovi přála, aby někoho takového našel, protože je to super kluk.
Zajímavý byl i názor Anetky:
„Láska je něco, co mě naplňuje. Cítím se najednou nádherná, jako kdyby kolem celé mé osoby byla záře, kterou pak předávám všude kolem mě.“
No, tady pozor. Pokud má Anetka pocit, že ji láska k sobě samé naplňuje, pak super, pokud to je vztaženo na lásku od partnera, tam bych byla opatrnější a bála bych se, že bez partnera přijde pocit silné prázdnoty. Ale to už je na Anetce, aby si sama v sobě tento pocit vyřešila a zanalyzovala.
Ze všech těch kouzelných obratů a názorů mě nejvíce dojal jeden. Od Martina:
„To, co považujeme za lásku, se u každé bytosti projevuje jinak. Jednomu se točí hlava, jinému mrazí po celém těle, dalším tluče srdce a mnohým se děje vše zároveň. Někdo dokáže milovat věci, zvířata nebo nějaké aktivity a může to být stejně intenzivní pocit, jako když milujeme druhého člověka. Podle mě není důležité umět popsat lásku či jí rozumět. Důležité je, že něco jako láska vůbec existuje, a také si dovolit tento cit naplno prožít. Uvědomíme-li si, že něco, co není hmatatelné a nejde přesně definovat, tolik extrémně a dennodenně ovlivňuje naše životy a hýbe celým světem, a to i v pragmatickém, materialistickém, nalinkovaném světě, ve kterém žijeme – tak se tomu snadněji poddám a nechám se tím vést. Jenom láska nás směřuje tam, kde máme být.“
Mimochodem, v časopise Improovio, přesně ve třetím vydání, je nádherný článek o tom, jak je láska zdrojem naší životní energie, doporučuji zakoupit a trošku se „nachytračit“.
Dnes jsme se podívali na to, jak lásku vnímají současní lidé, resp. moji kamarádi, a vsadím se, že kdybyste se zeptali lidí kolem sebe, tak zase dostanete úplně jiné odpovědi. Ale já chtěla jít dál a zajímalo mě, jak prožívali lásku starověcí Řekové a Římané – a že tam byly celkem zásadní rozdíly, to Vám mohu prozradit hned. Co je to tzv. trojúhelníková teorie lásky a další zajímavosti, se dozvíte v dalším podcastu!
Jestli ještě nejsme v kontaktu, tak určitě si mě najděte na jakékoliv síti, kterou používáte, LinkedIn, Facebook, Instagram, kde denně sdílím inspiraci a kousek sebe. Zároveň každé úterý dopoledne posílám svým odběratelům newsletterů nálož tipů a triků do e-mailu. Mrkněte na web www.petrabouskova.cz.
Těším se na Vás příště, hvězdy!