SOBĚLÍDREM: To nejlepší, co můžeme udělat pro své děti

Dětská mysl je jako houba. Cokoli vidí a slyší, to do sebe nasaje. A čím mladší je, tím více hltá. A tak se jako otec dvou maličkých dětiček zajímám o to, jak funguje a jak se formuje lidská mysl. Za těmi překrásnými tvářičkami našich dětí totiž vidím onu důležitou pravdu, že komunikuji k mladému mozku a k právě se kalibrující nervové soustavě a že to, jaký já sám jsem, se tam neustále nahrává.

Často si připomínám, že jako rodiče jsme s manželkou našim dětem bozi. Aniž to možná tušíme, všichni rodiče formujeme naše ratolesti k obrazu svému. Nahráváme do nich naše vlastní „švary“ i nešvary. Dětský mozek ještě nemá vypracovaný kritický filtr, a tak vše, co u rodičů opakovaně vidí, slyší a vnímá, přijímá jako fakt. Akceptuje cokoli. První roky života operuje na schématu: „Je-li to od rodičů, je to dobré.“ A my rodiče jsme proto jeho standard, vzor a příklad. Z toho plyne zásadní poučení, že rodičovství není jen práce na dětech, ale předně na sobě.

Udivuje mě, kolik existuje výchovných metod a přístupů k dětem (všechny ty nevýchovy, montesori, lesní školy, valsdorfy a kdo ví, co ještě), které jsou opravdu skvělé a nenadarmo tolik IN, ale všechny opomíjejí to nejpodstatnější ze všeho a to je vztah samotných rodičů mezi sebou. Jakoby vztah k dětem a vztah mezi rodiči byly dva izolované vesmíry. Nejsou. Rodina je jediný vesmír a základním kamenem rodinné atmosféry je klima ve vztahu rodičů. A to nejlepší, co pro naše děti můžeme udělat, je pochopit to.

Jako rodiče jsme nejdůležitějšími lidmi v životech našich dětí. Ale jen na pár let. Čtyřicet, padesát a možná šedesát let života budou naše děti v partnerském vztahu s člověkem, který pro ně bude důležitější než my. Budou s ním mít děti, po jeho boku budou zrát, to on jim bude oporou, až my umřeme. A pokud svým dětem přejeme, aby jednou měly krásný, důvěrný vztah, lásku po celý život, pak jim k tomu nejlépe zvýšíme šance tím, že krásný vztah, lásku, úctu, důvěru a bezpečí budou vidět, slyšet, vnímat a nasávat z našeho vlastního partnerského vztahu.

Dávat dětem lásku je až druhý nejlepší způsob výchovy. Ten první je dopřát jim vyrůstat v prostředí lásky rodičů. Proto se stejným nasazením, s jakým jdeme do výchovy našich dětí, bychom měli jít také do péče o manželství. Než aby dítě vidělo dvakrát do roka moře, mělo spousty hraček a oblečení, mobil a chytré hodinky, je důležitější, aby denně vidělo, jak máma objímá tátu a jak táta objímá mámu, a aby se k nim do toho obětí mohlo připojit a mělo domov naplněný láskou.

OTÁZKY SOBĚLÍDRA pro rodiče:
Jaká atmosféra převládá poslední dobou v našem domově?
Jaký vliv na to má aktuální klima našeho manželství?
Jak to můžeme zlepšit?

MOUDROST SOBĚLÍDRA:
Partnerský vztah, který děti vidí u svých rodičů, je základním kamenem štěstí v jejich dospělosti. Nesejde totiž na tom, jaké štěstí vyždímají ze světa, pokud ho nebudou schopni prožívat ve vztahu.

Přeji vám krásný den na cestě stát se sami sobě lepšími lídry.
S úctou, Petr Štěpánek
www.facebook.com/petr.stepanek.live
www.linkedin.com/in/petr-stepanek-live

PS: Další články z rubriky SOBĚLÍDREM si můžete přečíst zde.

O autorovi rubriky SOBĚLÍDREM:
Před lety přivedl do Česka film Tajemství, dnes je Petr Štěpánek producentem programu Myšlením k bohatství z dílny Nadace Napoleona Hilla a spolutvůrcem programu Cesta vděčnosti. O svém poslání říká: „Smyslem mé práce není přivést druhé k sobě (myšleno ke mně), ale přivést je k sobě (myšleno k nim samým), protože kdykoliv pouze někoho následujete, nakonec místo toho, abyste vylezli ze své vlastní mentální krabice, vlezete do té jeho. Stát se dobrým Sobělídrem je v dnešní době další evoluční stupeň osobního rozvoje.“