SOBĚLÍDREM: Svoboda od ZÁVISLOSTÍ

Žijeme ve „věku závislostí“. A nemám tím na mysli biologickou závislost na vzduchu nebo vodě. Ani nemluvím o vzájemné ekonomické závislosti nás všech na trhu. A dokonce tím „věkem závislostí“ nemyslím ani cigarety, drogy a alkohol – ty už tady jsou po celá staletí.

Mluvím o nových závislostech, které udeřily na lidstvo v posledních 15 letech. A aby to mělo nějaký říz, můžeme je pojmenovat třeba „Čtyři jezdci apokalypsy“ jako v nějakém temném románu. Členy téhle vykutálené partičky jsou:

Sociální média
Počítačové hry
Digitální zábava
Porno průmysl

Nebojte, nevyklube se tady z toho mravokárné kázání. Na to si netroufám. Chci vám jen napsat jeden tip, jak si jimi nenechat zruinovat život. Za těmi čtyřmi metlami se totiž ve skutečnosti skrývá něco velmi prostého – jedna jediná chemická látka, jediné jednoduché slůvko –, dopamin. Tento neurotransmiter se vylučuje v mozku každého z nás a způsobuje pocit uspokojení. Mňam, člověku je po něm blaze, cítí se spokojený, ukojený a chce víc. A naši čtyři jezdci apokalypsy jsou světoví experti na stimulaci vylučování dopaminu v našem mozku, a proto se v nich lidstvo topí.

Člověk tedy není v pravém smyslu slova závislý na pornu, ale na dopaminu, který se v jeho těle při sledování vylučuje. Stejně tak „gejmr“ není závislý na World of Tanks a jiných online hrách, ale opět na vyplavení dopaminu. Tahle látka je pro nás tak lahodná a poskytuje nám tak rychlý únik od stresující reality, že se ani nezamýšlíme nad důsledky, které pro náš život má. Jen chceme víc. Navíc to dělají všichni, takže máme dokonalé alibi.

Jsou ale mezi námi tací, kteří si už svoji závislost uvědomují, nelíbí se jim a rádi by otěže svého života získali od těch čtyř jezdců nazpět. Pokud patříte do této malé skupiny uvědomělých, kteří jsou odhodláni utkat se se svou závislostí v bitvě o svobodu a nezávislost, pak bych vás rád vybavil jednou tajnou a nesmírně mocnou zbraní.

Velikáni dějin o ní píšou už celá tisíciletí, ale většina lidí neslyší. Tato mocná zbraň totiž vyžaduje po člověku něco, co se dnes moc nenosí – ochotu sklonit se a mít pokoru. Pokora se nedá naučit, k pokoře člověk potřebuje dospět. V lepším případě k ní dospěje sám, v horším případě ho k ní donutí životní události nebo zdravotní okolnosti. 

Tou tajnou a nesmírně mocnou zbraní, se kterou může člověk nad svými závislostmi brzy zvítězit, je totiž prostá, a přitom doslova zázračná vděčnost. Ego o ní nechce ani slyšet, protože vděčnost je pro slabochy a nevýkonné břídily, esoterické „blábolily“. Jak už to tak ale bývá, ego se plete. Vlastně, ego je výjimečné tím, jak moc je slepé a vůbec to o sobě neví.

Cicero o vděčnosti napsal, že je to „matka všech ctností“. Z toho vyplývá, že nevděčnost je matka všech slabostí. „No dobře, ale jak mi může vděčnost pomoci od závislostí?“ Inu, takto: Vděčnost je podle nejnovějších vědeckých výzkumů vázána na geny s kódovým označením CD38 a COMT, které do těla vyplavují oxytocin a dopamin. Pokud jste vděční pravidelně, zjistíte, že najednou už nepotřebujete dávku porna ani scrollování na „instáči“, protože kýžený dopamin získáváte jinou cestou. Současně díky vděčnosti dochází k rekalibraci retikulární formace v mozkovém kmeni, díky které se změní vaše vnímání okolní reality. Začnete doslova vidět svět jinak a jiné věci v něm. Přestanete postupně různé situace prožívat jako stresové, a tím pádem nebudete mít tak silné nutkání unikat do závislostí. To zní docela parádně, viďte?

Jenže to má háček. Vděčnost nelze předstírat. Vděčnost není slovo. Vděčnost je prožitek a dojít k němu je umění. Kdekdo umí vyslovit, že je za něco vděčný. U většiny lidí jsou to však jen prázdná slova, která výše uvedený biologický efekt vůbec nezažehnou. Je potřeba jít hlouběji, opravdu se podívat do svého nitra a udělat si inventuru emocí. Cest a způsobů jak ovládnout umění vděčnosti je mnoho. Když budete hledat, najdete.

OTÁZKY SOBĚDLÍDRA:
Opakuji si ve své mysli více důvody k nespokojenosti, nebo ke vděčnosti?
Myslím častěji na to, co mi schází, nebo na hojnost života, kterou již mám?
Vyhrazuji si na vděčnost čas, nebo to nechám, až nějaký čas na ni zbude?

ÚKOL SOBĚLÍDRA:
Přiznejte si a definujte jednu svoji nežádoucí závislost. Na jeden týden se jí zřekněte a kdykoli se dostaví abstinenční příznaky, proveďte si jednoduché cvičení vděčnosti – vezměte papír a tužku a sepište si 10 věcí, za které jste vděční, a u každé se rozepište, proč jste za ni vděční.

MOUDROST SOBĚLÍDRA:
„Utrpení končí tam, kde začíná vděčnost.“

Přeji vám krásný den na cestě stát se sami sobě lepšími lídry.
S úctou, Petr Štěpánek
www.facebook.com/petr.stepanek.live
www.linkedin.com/in/petr-stepanek-live

PS: Další články z rubriky SOBĚLÍDREM si můžete přečíst zde.

O autorovi rubriky SOBĚLÍDREM:
Před lety přivedl do Česka film Tajemství, dnes je Petr Štěpánek producentem programu Myšlením k bohatství z dílny Nadace Napoleona Hilla a spolutvůrcem programu Cesta vděčnosti. O svém poslání říká: „Smyslem mé práce není přivést druhé k sobě (myšleno ke mně), ale přivést je k sobě (myšleno k nim samým), protože kdykoliv pouze někoho následujete, nakonec místo toho, abyste vylezli ze své vlastní mentální krabice, vlezete do té jeho. Stát se dobrým Sobělídrem je v dnešní době další evoluční stupeň osobního rozvoje.“