Jak vědět, co CHCI, a poznat, kdy už mám DOST?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

V minulé epizodě jsem si povídal s dámou, kterou si splnila svůj sen a pro kterou se její práce stala nejen koníčkem, ale dokonce se ji naučila vnímat i jako životní poslání. Cesta Magdaleny Babíkové ke splněnému snu nebyla snadná, ostatně jako každá cesta, která za něco stojí. Přece pokud by vše bylo jednoduché, tak jak bychom si toho potom mohli vážit? Pro někoho je Magdalena možná jen obyčejnou kosmetičkou z Brna a někdo si možná říká, co je na této dámě tak mimořádného, že ji zvu do podcastu. Na podobnou myšlenku, či dokonce narážku, bych snad mohl jen odpovědět, že každý v našem okolí je něčím jedinečný a mimořádný a že od každého se můžeme něco naučit, pokud budeme chtít. 

Říkám si totiž, že obyčejní lidé, jako jsem já nebo možná i vy, mohou posluchačům tohoto podcastu předat mnohem víc než podnikatel, který má dnes odpovědnost za tisíce zaměstnanců. Životní cesta takového podnikatele je už totiž pořádně klikatá a to, co dnes takoví lidé řeší, je pro většinu lidí možná úplně nepochopitelné nebo nepředstavitelné. Zatímco problémy, které řeší lidé, jako je například Magdaléna, nám mohou být mnohem bližší.

Vždy když se podívám na jména hostů, kteří přijali pozvání do mého podcastu, tak mi většinou u každého z nich naskočí nějaká myšlenka. Každý z mých hostů nějakým způsobem ovlivnil moje přemýšlení a od každého jsem si mohl něco vzít. A když si vzpomenu na rozhovor právě s Magdalenou, tak první myšlenka, která mě napadne, je dostatek nebo také hojnost

Většinou, když člověk rozjíždí nějaký projekt nebo začíná podnikat, si z nějakého důvodu myslí, že za každou cenu musí být vždy ten nejlepší, což by nebylo zase až tak špatné, ale také si často myslí, že za každou cenu musí růst a musí být i ten největší. Proč by to tak ale mělo být? Proč zrovna naše firma nebo jakákoliv naše myšlenka musela být ta největší z největších? Proto si vážím lidí, kteří už na začátku své cesty za lepším životem vědí, kam až CHTĚJÍ růst, a ne kam až MUSÍ růst, aby byli v životě šťastní nebo aby získali uznání. A to uznání ať už od sebe samotného, nebo od svého okolí. Věřím, že také cítíte ten rozdíl ve slovech chtít něco udělat a muset něco udělat. 

Když totiž něco v životě chceme, tak většinou i víme, proč to chceme. Známe náš vnitřní motiv. Nebo jen prostě danou věc děláme, protože z toho máme dobrý pocit. Zatímco pokud něco dělat musíme, je to najednou něco úplně jiného. Vytváří to na nás tlak. Takový tlak nám z jedné strany může být prospěšný, ovšem myslím si, že vždy by tento tlak měl být nějakým způsobem opodstatněný. Myslím tím, že pokud jsme vnitřně přesvědčeni, že chceme vybudovat největší firmu na světě, chceme získat Stanley Cup, chceme přestat kouřit, zhubnout… a máme pro tyto naše tužby dostatečně silnou vnitřní motivaci, tak jednoduše víme, co musíme udělat, abychom našich tužeb dosáhli. Zatímco pokud něco musíme, ale vlastně nevíme ani proč, tak je to podle mého názoru cesta, na jejímž konci s největší pravděpodobností žádné skutečné štěstí nečeká.

Proto si myslím, že především v dnešní době, kdy neustále slyšíme nejrůznější příběhy mimořádného úspěchu, je velmi cenné znát svou míru. Jednoduše vědět jak velké jsou moje sny, přání a cíle, a ne se jen hnát pořád dopředu, protože musím. V mediálním světě okolo nás jsou nejčastější 2 proudy zpráv. Jedním jsou katastrofy a jiné fantasticky negativní informace, a potom jsou tu příběhy super úspěšných. Jako by tyto dva protiklady podvědomě programovaly naši mysl, že pokud nechci prožít katastrofální život, měl bych se zařadit na druhou stranu barikády informačního toku a stát se super úspěšným. Jen tak přece budeme šťastní, nebo snad ne?

Už jsem poznal několik lidí, kteří se neustále hnali za tím super úspěchem, až jednoho dne zjistili, že musejí dělat tolik věcí, aby se stali úspěšnými a šťastnými, že díky tomu dosáhli přesného opaku. Spousta z těchto lidí dospělo k vyhoření. A to jen díky tomu, že neznali svoji míru a jen každý den dělali spousty věcí jenom proto, že museli. Protože si mysleli, že se díky těmto věcem stanou šťastnými. 

Byl bych ovšem velmi nerad, aby si někdo myslel, že vidím něco špatného na velkém úspěchu. Tak to vůbec není myšleno. Pokud někdo chce vést firmu s tisícovkou zaměstnanců, být vrcholovým sportovcem nebo třeba pilotem raketoplánu, tak to nejlepší, co se takové osobě může stát, je, že sama v sobě nachází vnitřní přesvědčení, díky kterému dosahuje svých cílu. Zda tato osoba skutečně ví, čeho chce dosáhnout a proč toho chce dosáhnout. Zcela upřímně si ale u některých lidí nejsem občas jistý, zda takové přesvědčení skutečně mají, nebo zda se ženou pořád výš a výš, aniž by znali svou míru, aniž by někdy pocítili, že už mají dost. 

Potkávání se s různými úspěšnými lidmi z různých společenských vrstev mě naučilo věci, které si upřímně moc vážím. Tou věcí je nesoudit druhé. Ostatně k čemu by mi bylo hodnotit někoho jiného a trápit se, zda cíle, kterých dosahuje, jsou dost. Zda jsou dost dobré, dost velké, dost půvabné a podobně. Jakýkoliv takový názor by byl jen můj názor, jenž pochází z mého světa (můžeme říct skrze můj filtr). Jediné, co si myslím, že je skutečně důležité, je vědět, co chci dělat, a že díky tomu prožívám v životě dostatek. Že zkrátka vím, že jsem dost dobrý, díky tomu jsem i šťastný a nemusím pořád někam hnát. Naučit se nehodnotit cíle jiných lidí nám dává obrovský dar. Je to dar svobody. Protože díky tomu nepřebíráme odpovědnost za způsob života druhých lidí, ale vždy jen za ten svůj, a právě díky tomu se můžeme cítit skutečně svobodní. A právě v této svobodě se dle mého názoru skrývá skutečné bohatství, štěstí a naplněný život ve všech jeho aspektech.

Mým velkým přáním je, aby podcasty Myšlením na vrchol přinášely posluchačům do života myšlenky, které jim budou pomáhat prožívat v životě dostatek. I z toho důvodu jsme letos přejmenovali náš web Businessleaders na web Improovio.cz. Uvědomil jsem si, že každý nemusí chtít být nutně lídrem, ale každý může chtít žít lepší život. A z toho důvodu také vznikl magazín Improovio, ve který věřím, že se již stal u mnohých z vás nástrojem, který k takovému lepšímu životu pomáhá. Magazín nehledejte nikde na stáncích, je k dostání jen zde a doufám, že i vám společně s tímto podcastem dělá úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder