Která nemoc je apokalypsou lidského charakteru?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Chceš v životě někým být a něco dokázat? Potom musíš být za každou cenu nejlepší. Vyhrávej všechny různé soutěže, ze školy nos jen samé dobré známky a nedej na sobě znát svou slabost. Chtěj od života vždy co nejvíc a vydej ze sebe maximum, jen tak dosáhneš úspěchu a životního štěstí…

Nemáte občas pocit, že v podobném prostředí mnoho z nás vyrůstalo a že v něm i dnes vyrůstají naše děti?

Žijeme ve společnosti, kde je úspěch, štěstí a bohatství prezentováno jako synonymum vítězství, tlaku na výkon a honbou za co nejlepšími výsledky. Je náročné udržet si v takovém prostředí motivací a ustát takový tlak. I proto v letošním roce vznikl seberozvojový magazín Improovio, abychom společně s několika autory pomáhali našim čtenářům tento tlak ustát a soustředit na to, co je skutečně důležité.

  • Jaký dopad asi tak může mít takové prostředí na charakter lidí, kteří v něm vyrůstají?
  • Jaké negativní vlastnosti v nás tato „kultura výkonu“ pěstuje?

K této otázce mě přivedl rozhovor s Tomášem Braným, který jste mohli slyšet v předchozí epizodě podcastu Myšlením na vrchol. Tomáš je mladý obchodník, který našel zalíbení v obchodu se zlatem a drahými kovy. A možná že také Tomáš měl během dospívání tak trochu zkreslené představy o úspěchu a bohatství. Na rozhovoru s Tomášem se mi nejvíce líbilo, že mluvil o měnových systémech a investicích možná víc z pohledu selského rozumu. Proto věřím, že i díky tomu mohl být pro mnoho posluchačů náš podcast inspirací. Správné hospodaření s majetkem je jednoznačně součástí bohatého života. Učí nás ale někdo během našeho dospívání, a vlastně i během celého života zásadám dobrého hospodaření?

Stačí se jen podívat večer na televizi. Upřímně, moc na ni nekoukám, ale když už se náhodou na nějaký pořád podívám, tak mě vždy zaráží množství nejrůznějších reklam na ty skvělé a výhodné půjčky. Vždy, když to vidím, jen kroutím hlavou a říkám si, že to snad není možné. Když si potom uvědomím, že mnoho těchto reklam vidí i malé děti, tak si zase pomyslím, jakou informaci podobné reklamy říkají nejen našim dětem, ale prakticky celé naší společnosti? Jakou negativní vlastnost v nás toto prostředí pěstuje?

Prostředí, ve kterém žijeme, nás tlačí do spotřeby. Říká nám: „Chtějte nejnovější televizi, nejmodernější telefon, nové auto, jako má soused. Nemáš na to peníze? Nevadí! My ti rádi půjčíme.“ Nepřijde vám potom úsměvné, že z jedné strany mluvíme o tom, jak ve společnosti chybí finanční gramotnost, a že je zapotřebí ji začít vyučovat ve školách? A proto si říkám, nebylo by to tak trochu zbytečné? Mělo by vůbec nějaký smysl vyučovat finanční gramotnost a zásady zdravého hospodaření, když nás k tomu nijak nevede prostředí, ve kterém jsme každý den?

I ve zmiňovaném rozhovoru s Tomášem Braným bylo řečeno, že jednou z nejčastějších ztrát při investování a hospodaření s penězi je lidská chamtivost. A do určité míry si myslím, že právě prostředí a společnost, ve které žijeme, je ideálním podhoubím pro tuto negativní lidskou vlastnost. Máme totiž pocit, že jedinou správnou cestou k bohatství a růstu je věci získat a jakákoliv ztráta je nežádoucí. Jenže tahle filozofie je přece naprosto proti zákonům života jako takového, nelze pořád jenom růst, je normální občas o něco přijít a něco ztratit. Ztráta jako taková je přirozenou součástí našeho života, stejně jako dýchání. Při každém nádechu dochází k získání i ke ztrátě, nelze pořád dokola jen brát a přijímat. Je nutné umět také dávat a ztrácet. 

Samozřejmě že cílem každého úspěšného podnikání, nebo vlastně i růstu jako takového by měl být zisk. Každou změna k lepšímu, ať už v pracovním, nebo osobním životě bychom měli něco získat. A nutně se nemusí jednat jen o peníze. Zisk, kterého si já osobně vážím mnohem víc, je zisk emoční. Ve výsledku dělat věci jenom pro peníze, aniž by nám to do života přinášelo nějakou radost nebo jinou pozitivní emoci, je spíš přímá cesta k vyhoření než k bohatému a šťastnému životu. Ať už se ale jedná o jakoukoliv formu zisku, tak vždy podstupujeme přítomné riziko ztráty. A je to právě naše chamtivost, díky čemu přicházíme o selský rozum a obezřetnost a podstupujeme zbytečná rizika. Chamtivost nás nutí myslet jen na zisky. Když se nad touto vlastností zamyslím, tak bych ji dokonce označil jako potravu pro naše ega. Díky chamtivosti se člověk zaměřuje jen na to, co vše může získat, a zcela přirozeně chce získat co nejvíc. A když už něco málo získá, tak má touhu chtít ještě víc, a tím roste jak jeho ego, tak i chamtivost samotná. A čím víc chceme získat, tím větší rizika postupujeme a tím větší ztráty mohou přijít. 

Bohužel, někdy ty ztráty nejsme schopni vidět. Můžeme být například zaměření jen na finanční zisk, nebo klidně jen na zisk v podobě zlepšení se ve sportu či jiné dovednosti. Děláme maximum, abychom dosáhli tohoto zisku. Jsme zaslepení jen touhou po tomto zisku, a přitom nejsme schopni vidět, že na druhé straně ztrácíme něco mnohem cennějšího. Například vlastní zdraví, vztahy s přáteli a rodinou a v nejhorších případech i vztah sám k sobě. O to vše může člověk přijít, když bude myslet jen na růst a stane se příliš chamtivým.

Věřím, že nikdo v sobě nechce cíleně budovat tuto negativní vlastnost, jenže někdy si ani nejsme schopni uvědomit, že se stáváme chamtivými lidmi. A to mi připadá na chamtivosti samotné to nejzákeřnější. Je to trochu jako nemoc, která postupně ničí náš život. Bohužel, většinou to bývá tak, že když už si sami takové nemoci všimneme, tak bývá dost pozdě. 

Chtěl bych tímto podcastem říct, že zdravý charakter je prakticky to samé jako zdravé tělo. Tělo vystavené dlouhodobě negativnímu prostředí, plné nemocí a podobně, nikdy nevydrží dlouho zdravé. A stejně je to také s naší osobností. 

Z jedné strany samozřejmě můžeme nadávat na dobu, na společnost a prostředí, do kterého jsme se narodili. Z velké části máme ale každý možnost volby, jaké prostředí si pro život zvolíme a jaké osobnosti z nás bude toto prostředí budovat. Způsob našeho myšlení, a tím pádem i naše osobnost je z největší části formována skrze informace, které vpouštíme do naší mysli. A i když si to možná neuvědomuje, tak stejné informace, které konzumuje každý z nás, konzumují také jeho děti, a tím máme také vliv na to, jaké osobnosti z našich děti vyrostou. A právě proto jako největší obranu proti nemoci zvané chamtivost vidím ve vědomém výběrů informací, jež necháme proudit do naší mysli. Stačí si jen uvědomit, jaké informace podporují zdraví, růst a pozitivní vlastnosti naší osobnosti, a které jim škodí.

Dnes máme naštěstí každý možnost volby a já jen doufám, že je i pro vás stále poslech podcastu Myšlením na vrchol, nebo čtení těchto článků, správnou volbou. I to je jeden z důvodu, proč jim věnuji svou energii. A pokud by vám nestačila jen má energie, investovaná do těchto podcastů,  můžete další porci získat i ze seberozvojového magazínu Improovio. Tento magazín je společné dílo více autorů, kteří mají podobné hodnoty jako já a také mají chuť podporovat růst lidí ve společnosti. Pokud ještě magazín nemáte a chtěli byste do něj nahlédnout, nehledejte jej nikde v trafikách, nebo knihkupectví. Magazín je k dispozici do vyprodání zásob pouze zde. Pakliže jej už máte, budu moc vděčný, když mi napíšete zpětnou vazbu – třeba na pracovní listy –, nebo zájem o témata, o kterých byste rádi četli v dalších číslech. O zpětnou vazbu se můžete podělit klidně na sociálních sítíchm nebo do mého emailu [email protected]

© Lukáš Eder