Jak nepodlehnout vášni a nepřipravit se o sny

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Představte si, že získáte nějaký podnikatelský nápad, jehož realizace je mimo jiné také odrazem jedné z vašich životních vášní. Podnikatelských nápadů je hrozně moc, ale lidí, kteří dokázali své myšlenky a nápady proměnit ve skutečnost, už je mnohem méně. A možné je to právě proto, že v nich vlastní nápad neprobudil dost silnou touhu, nebo jen nebyl jejich vášní. Už Napoleon Hill kdysi řekl, že jen myšlenka, jež zasáhne srdce, vede ke skutečnému cíli. A já si myslím, že jeho věta naprosto přesně vystihuje, proč je mezi námi tolik nápadů, ale tak málo realizací.

POUHÁ VÁŠEŇ ÚSPĚCH NEZARUČÍ

Pravdou ale také je, že naše obrovská touha a vášeň nemusí být vždy zárukou úspěchu. Někdy totiž může být až oslepující, a velmi snadno tak začneme dělat špatná rozhodnutí nebo nevidíme chyby, které jsou lidem v našem okolí zcela jasné a zřejmé. Myslím si, že své by o tom mohl vyprávět i Standa Šareš, který byl hostem předchozí epizody mého podcastu. Pokud jste rozhovor neslyšeli, budu rád, když se k němu vrátíte a uděláte si na něj čas, protože možná pro vás v něm bude jen trochu inspirace, ale třeba i ponaučení do budoucna.

V předchozích epizodách jsem zmiňoval právě o vášeň. Objevení vášně jsem přirovnával k nalezení zakopaného pokladu. Jenže takový poklad nestačí jen objevit, musíme také vědět, jak jej vyzvednout ze země a jak s takovým pokladem dále nakládat, aby nám mohl dělat neustále radost. Standa Šareš takový podobný poklad objevil. Nalezl svou vášeň v tzv. produktech s dobrou karmou. Tohle slovní spojení se mi doopravdy líbí, protože mi připadá super výstižné a myslím si, že jej není třeba dále rozvádět. Kdo nevíte, co si pod takovými produkty představit, opět vás odkážu na rozhovor se Stanislavem. 

Pro nás je nyní důležité, že Standa objevil svou vášeň a našel také cestu a způsob, jak svou vášeň začít realizovat. Ve svém podnikatelském nápadu viděl obrovský potenciál, který chtěl naplnit. Bohužel na realizaci svého nápadu neměl dost energie v podobě dostatku financí, a proto oslovil investora, který by jeho nápad rozvíjel společně se Standou. Po necelých třech letech se ale museli rozejít a Standa opustil svou vlastní firmu. Pro nás teď není vůbec důležité řešit, co stálo za tímto rozchodem. Zkusme se spíš vcítit do Standovy kůže. 

Pokud z vás někdo podniká, tak možná budete mít pro Standovu situaci mnohem větší pochopení. Firma je pro většinu podnikatelů něco jako jejich další dítě. Každý podnikatel dělá to nejlepší pro rozvoj a růst vlastní firmy, investují do ní mnohem víc než jen svůj čas a svou energii. Takový podnikatel dává do své firmy hlavně kus svého srdce, stejně jako to dělají rodiče u svých dětí. Když potom přijde nějaká nečekaná situace, jež nás připraví o naše dítě, nepřicházíme jen o něj, ale právě také o ten kousek sebe sama. Každá firma je nositelem dané vize a případně i určitého odkazu. A jsou to právě podnikatelé, kteří takovou vizi určují své firmě. 

Proto si dokážu představit, jakými pocity si musel projít Standa Šareš, když se po neshodách se svým investorem musel rozhodnout opustit svou vlastní firmu. Je to dost podobné, jako když se rozvádějí rodiče a jeden z nich opouští vlastní dítě. Ani pro jednu stranu to není jednoduché. O to víc obdivuji právě Standu, který se dokázal z takového rozchodu rychle zmátořit, nepodlehl výčitkám nebo lítosti a během dvou let na základě stejné vize a myšlenky postavit novou firmu. Věřím, že to nemuselo být vůbec jednoduché a že vlastně i Standa si na této zkušenosti ověřil, že zdravá firma potřebuje především zdravý růst a že někdy je mnohem cennější začínat s málem v garáži než pro své velké ambice získat mnoho energie, se kterou nejsme schopni efektivně hospodařit.

2 PONAUČENÍ

Proto si myslím, že rozhovor se Standou Šarešem by mohl být inspirací a ponaučením nejen pro podnikatele, ale vlastně pro každého z nás. Osobně vidím ponaučení minimálně ve dvou bodech. To první ponaučení by mohlo znít: Nepodléhejme vlastní vášni. Znovu se vracím k přirovnání vášně k zakopanému pokladu. Chci tím říct, že pokud se necháme oslnit září námi vykopaného pokladu, tak nám tato záře může bránit vidět důležité věci. Díky tomu, že se necháme oslepit vlastní vášní, tak snadno přestaneme být obezřetní, protože myslíme jen na svou vášeň a případně vizi, které chceme dosáhnout. A taková slepota nás může přivést do vztahu, do kterého bychom za normálních okolností třeba nikdy vůbec nechtěli vstoupit. Normálně bychom už od začátku viděli, že si s danou osobou nerozumíme, protože třeba nemáme společné hodnoty, společné zájmy a jediné, co nás nyní spojuje, je to, že druhá osoba má něco, co naplňuje naši potřebu a pomáhá přiživovat právě vášeň, kterou jsme už nadobro zaslepeni. Proto bychom měli trénovat také naši obezřetnost a nepodléhat unáhleným rozhodnutím, když jsme zaslepeni velikostí našich ambic, kterých chceme co nejrychleji dosáhnout.

Taková obezřetnost nám bude pomáhat i k tomu, abychom se vyhnuli druhé chybě, čímž se dostáváme i k druhému ponaučení, které zní: Pamatujme na zdravé vztahy. I na Standově příběhu vidíme, jak jsou zdravé vztahy klíčové pro úspěch v jakékoliv oblasti našeho života. Standa vstoupil do vztahu s investorem, se kterým neměl společné hodnoty. A díky tomu nemohl s tímto investorem pečovat o jejich společné dítě. A tak se museli rozejít. 

Je to trochu podobné, jako by se člověk na mejdanu zakoukal do svého protějšku, se kterým se na základě prvních sympatií vyspí a bude s ním mít dítě. A to, aniž by s danou osobou strávil trochu více času a něco o té druhé osobě zjistil, například zda si s ní bude rozumět a podobně. V osobním životě takhle většinou nejednáme. Také si jen tak neuděláme dítě s prvním klukem nebo holkou na diskotéce jenom proto, že se nám něco na první pohled líbí. Samozřejmě že výjimka potvrzuje pravidlo, ale v tomto ohledu jsme přeci jen už víc obezřetní. Proč to ale nedokážeme, když chceme mít firmu s naším obchodním partnerem? Vždyť přece ta firma je také naše dítě, jež ponese kus naší osobnosti, a možná se tak stane naším odkazem. Budovat firmu je vlastně stejné jako plánovat a vychovávat děti. Pokud nám mají dělat dlouhodobě radost, potřebují prostě svůj čas. Tak se jim ho nebojte dát. Dobře se vám vrátí.  

Tolik to, co jsem si já odnesl z rozhovoru se Standou Šarešem. Já věřím, že rozhovory s podobnými lidmi, jako je tady Standa, jsou inspirací i pro vás. Ostatně to je ten hlavní důvod, proč je dělám. Proto mě zajímá, zda tomu tak skutečně je, co jste si z tohoto rozhovoru odnesli nebo koho byste chtěli v podcastu Myšlením na vrchol slyšet zase příště. Vaše tipy na hosty, ale i jakékoliv zprávy mi můžete napsat do mého e-mailu [email protected]. A pokud vás baví podobné rozhovory a příběhy, tak je najdete v našem magazínu Improovio, kde se společně s dalšími autory snažím jít ještě více do hloubky. Proto pokud vás tato témata baví a hledáte nástroj pro svůj osobní rozvoj, můžete se podívat na web Improovio do sekce magazín.  Každé vaší zprávě se budu osobně věnovat a už teď se na ni těším.

Nezapomeňte i dnes mít úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder