SOBĚLÍDREM: Umění neuspět jako Edison

Edisonovi můžeme vytýkat mnohé. Co mu však upřít nemůžeme, že byl mistrem neúspěchu. Za život jich zažil desítky tisíc. Všechny však nakonec vedly k vynálezům, s nimiž změnil svět. Podobný scénář můžeme spatřit třeba v životech Abrahama Lincolna nebo Elona Muska. Velikosti nedošli tím, že se dokázali neúspěchům vyhnout, ale tím, že se k nim naučili správně přistoupit.

Když hořela továrna Thomase Edisona, řekl svému synovi: „Dojdi pro svoji matku a přiveď všechny své kamarády. Už nikdy neuvidí požár. jako je tento.“ Další ráno řekl reportérům: „Toto je příležitost postavit továrnu novou, větší a lepší.“ Podobný přístup je vidět také ze známé historky o vynálezu žárovky. Edison tehdy řekl: „Neselhal jsem. Našel jsem jen 10.000 způsobů, jak to nelze.“

Neúspěch tedy není opakem úspěchu. Neúspěch je podmínkou úspěchu. Je to náš základní učební nástroj. Tisíckrát spadneme, než se naučíme běhat. Tisíckrát se překlepneme, než se naučíme psát bez dívání na klávesnici.

Pokud se budete snažit celý život vyhnout neúspěchu, máte jistotu, že váš život bude jeden velký neúspěch. To, co se všichni potřebujeme naučit, je správně k neúspěchu přistoupit. Všichni děláme a budeme dělat chyby. Budeme selhávat v práci, v podnikání, ve vztazích, jako přátelé, partneři i rodiče. A stejně tak všichni kolem nás. Nikdo není neomylný.

Velký americký psycholog Albert Ellis popisuje tři různé druhy „musení“ (od slova muset), kterými bývají lidé doslova posedlí. Všechny tři však člověku brání vytěžit z neúspěchu jeho obrovský potenciál pro růst. Zde jsou:

Lidé uvíznutí v prvním „musení“ jsou přesvědčeni, že:
„Musím v každém případě a za všech okolností dobře vykonat důležité úkoly a získat uznání významných druhých lidí, jinak jsem neschopný a nemožný člověk!“

Lidé uvíznutí v druhém „musení“ jsou přesvědčeni, že:
„Druzí lidé se v každém případě musí za všech okolností ke mně chovat hezky a spravedlivě, jinak jsou to darebáci a ničemové!“

Lidé uvíznutí v třetím „musení“ jsou přesvědčeni, že:
„Podmínky, ve kterých žiji, vždy a v každém případě musí být takové, jaké chci, aby byly, musí mi poskytovat okamžité uspokojení a nesmí po mně vyžadovat, abych příliš usiloval o to je změnit nebo zlepšit; jinak je to strašné, nemohu to vydržet a je nemožné, abych byl alespoň trochu šťastný!“

Pokud se chcete naučit neuspět jako Edison, Lincoln, Musk a tisíce dalších velikánů, zauvažujte nejdříve, zda nejste v zajetí některého uvedeného „musení“. Nelpěte na dokonalosti své, druhých ani světa. Naopak, hledejte ve všech chybách, svých i druhých, příležitosti posunout se vpřed. Naučte se omluvit, odpustit, vstát a opět vykročit. Tentokrát o něco lépe, moudřeji a s vděčností za to, že jste k neúspěchu, chybě či svému selhání přistoupili jako k příležitosti k růstu.

SEBEKOUČOVACÍ OTÁZKY SOBĚLÍDRA:
Kterým z výše uvedených tří typů „musení“ trpím já?
Čím je toto „musení“ iracionální?
Co bych pověděl člověku, který by takovým „musením“ také trpěl, aby přestal?

Přeji vám krásný den na cestě stát se sami sobě lepšími lídry.
S úctou, Petr Štěpánek

PS: Další články z rubriky SOBĚLÍDREM si můžete přečíst zde.

O autorovi rubriky SOBĚLÍDREM:
Před lety přivedl do Česka film Tajemství, dnes je Petr Štěpánek producentem programu Myšlením k bohatství z dílny Nadace Napoleona Hilla a spolutvůrcem kurzu Cesta vděčnosti. O svém poslání říká: „Smyslem mé práce není přivést druhé k sobě (myšleno ke mně), ale přivést je k sobě (myšleno k nim samým), protože kdykoliv pouze někoho následujete, nakonec místo toho, abyste vylezli ze své vlastní mentální krabice, vlezete do té jeho. Stát se dobrým Sobělídrem je v dnešní době další evoluční stupeň osobního rozvoje.“