Předurčen pro úspěch, ale přesto neprorazil. PROČ?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Jirka byl již od dětství velmi talentované dítě. Jeho bystří rodiče si velmi brzy všimli jeho sportovního nadání, a proto jej s radostí vedli ke sportu. I Jirkův tatínek jako malý kluk hrál hokej, ale žádnou sportovní kariéru nevybudoval. Když zjistil, jak je jeho syn nadaný, rozhodl se jej podpořit, jak jen je to možné, aby měl jednoho dne doma slavného hokejistu. Jezdil s Jirkou na každý trénink, nenechal si ujít jediný zápas a hokej bylo doma jedno z nejčastějších témat nejen u nedělního oběda.

Jirka měl pro rozvoj svého talentu snad to nejlepší prostředí, jaké by si mohl malý hokejista přát. Měl vždy nejkvalitnější vybavení, rodiče jej vždy povzbuzovali a vedli k co možná nejlepším výsledkům a také od trenérů často slýchával, že takový talent na ledě už dlouho neměli. Už jako kluk, když Jirka přišel na zimní stadion, nazul si brusle a kráčel a na ledovou plochu, cítil, jak mu buší srdce.  Takto se projevovala jeho vášeň ke hře s názvem lední hokej. 

Jirka hokej miloval, jeho srdce bušilo jen pro něj. Jakmile měl volnou chvíli, držel v ruce hokejku. Jeho pokojíček byl plný plakátů těch nejúspěšnějších hokejistů a celé dětství snil před spaním o tom, že stejně tak on bude jednoho dne takto úspěšný. Někdo by si mohl myslet, že Jirka byl předurčen k úspěchu. Objevil svůj talent a už od dětství měl to nejlepší prostředí na jeho rozvoj, jaké by si jen mohl malý hokejista přát. Už jako kluk věřil ve svůj úspěch. Svůj talent vynásobil obrovským množstvím úsilí a nenechal si ujít jedinou příležitost, kdy se mohl svému talentu věnovat. Přesto ale svého vysněného úspěchu Jirka nikdy nedosáhl, nikdy se v dospělosti nedostal do žádného A týmu a skončil jako talentovaný neznámý hokejista, který exceloval v pralesní lize nadšenců ledního hokeje. 

Napadá vás, jak by mohlo být něco podobného možné? Jak se může stát, že někdo, kdo objeví svůj talent, má dostatek vášně, víry, vytrvalosti a to nejlepší možné prostředí, a přesto nedokáže uspět? 

Problém nebyl v tom, že by Jirka nebyl dostatečně talentovaný nebo že by nevynaložil dostatečné úsilí, aby dosáhl svého úspěchu. Realita byla taková, že malý Jirka už jako dorostenec vystřídal nespočet hokejových klubů a v žádném z nich dlouho nevydržel. Vždy když přišel na první trénink a trenéři viděli ten obrovský talent, který mají pod rukama, byli nadšení, ovšem po pár měsících byli ještě raději, když se za tímto talentem zavřely dveře a už nikdy o něm neslyšeli. A vždy když Jirka odcházel se svým otcem z nějakého hokejového týmu, tak vždy slyšel ty samé věty: „Tebe je tady mezi těma dřevákama škoda. Najdeme ti lepší klub. Takový klub, který bude schopen ocenit tvoje nadání a schopnosti. Jsi hvězda, synu, a nesmíš svým talentem plýtvat.“

Podobná slova podpory slýchával Jirka celé své dětství, a právě tato podpora se stala katem jeho vysněného úspěchu. Jirka byl v očích svého otce tak dobrý, že si jeho talent zkrátka a dobře nezasloužil žádný klub. A tak úplně jednoduše žádný klub pro svého syna nebyl schopen najít a on neměl příležitost ve své sportovní kariéře prorazit. Už jako malý kluk slýchával, že patří mezi nejlepší. Když Jirka během zápasu něco pokazil a trenér mu o této chybě řekl, otec se ho okamžitě zastal a hledal chybu někde jinde, jenom ne v Jirkovi. Realita byla proto taková, že s Jirkou nedokázal nikdo hrát v sestavě, nikdy nikomu nenahrál, vždy myslel hlavně na svůj úspěch a na to, aby ukázal svůj talent. Byl schopen dát spoustu gólů, ale často na ně zůstal sám. Jirkovi nedocházelo, že hokej je týmová hra, a on se z ní snažil urvat co nejvíc pro sebe. I to byl jeden z důvodů, proč nikdy nedosáhl svého vysněného úspěchu. 

Dnes jsem se s vámi, drazí posluchači podcastu Myšlením na vrchol a čtenáři webu Improovio.cz, podělil o jeden můj smyšlený příběh, abych vám ukázal, že talent, víra, úsilí, vášeň a současně to nejlepší prostředí někdy nemusí stačit, abychom dosáhli svého vytouženého cíle. Občas je na cestě za naším snem jedna jediná překážka a na této překážce je nejhorší právě to, že ji jednak nejsme schopni vidět a současně že je to překážka, kterou si stavíme do cesty sami. Naprosto zbytečně se tak nevědomky připravujeme o úspěch a chybu vidíme všude kolem nás, mimo u nás samotných. Víte už, o jaké překážce mluvím? Objevili jste, která překážka bránila Jirkovi v dosažení úspěchu a kdo tuto překážku Jirkovi do hlavy nasadil? Byl to on sám? Jeho otec? Nebo snad trenéři? 

Jsem přesvědčený, že pravidelní posluchači mého podcastu a také členové programu Improovio viděli na mém smyšleném příběhu, co bránilo Jirkovi k dosažení vytouženého úspěchu. S touto překážkou v Jirkově mysli hodně souvisí hlavní téma našeho druhého vydání tištěného magazínu Improovio, a právě tomu, jaká že překážka nám často brání prorazit, se budu věnovat ve svém podcastu Myšlením na vrchol zase zítra. Pokud vás toto téma zajímá a přemýšlíte, co bránilo Jirkovi uspět, nebo už to víte a přemýšlíte, co mohl Jirka a jeho otec udělat, aby syn uspět dokázal, zkuste si pustit i další epizody. Pokud patříte mezi pravidelné posluchače, můžete tak udělat už zítra. Každopádně jako vždy ocením, když vás přepadne chuť tento díl sdílet mezi své přátele, a ještě raději budu, když mi napíšete a podělíte se o svůj názor.

Upřímně mám radost z jakékoliv aktivity či reakcí posluchačů. Doufám, že díky mému dnešnímu příběhu obdaruji někoho i já úspěšným a krásným dnem.

© Lukáš Eder