Definice, která rozhoduje o kvalitě našeho života

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Že cesta na vrchol nevede po rovině, je jedním z dalších motivačních klišé, ve kterém se ovšem ukrývá velká porce pravdy. Než se vůbec rozhodneme vydat na jakoukoliv horskou túru, tak si prvně musíme uvědomit definici samotného vrcholu. Položili jste si někdy otázky: Co je vlastně oním vrcholem vaší cesty? Kdy budete schopni říct, že jste dosáhli vrcholu své kariéry nebo vrcholu svého života?

Pro velké množství lidí začíná definice jejich vrcholu slůvkem…

  • Až se stanu vedoucím oddělení…
  • Až vyhraju zlato na olympiádě…
  • Až budu mít stovku zaměstnanců…
  • Až postavím mít vlastní dům…

Lidé, kteří přemýšlejí podobným způsobem o svém životě a úspěchu, zcela zbytečně limitují svůj vrchol. A potom, když se jim podaří tohoto vrcholu dosáhnout, si mnohdy říkají: A to je všechno? Někteří lidé, kteří dosáhli vrcholu, který si sami stanovili a kterému sami dali jasnou hranici, po jeho dosažení často zjišťují, že jsou na svém pomyslném vrcholu sami a nemají se o svou radost ani s kým podělit.

Představte si, jako byste se sami ocitli na Mount Everestu – nejvyšší hoře světa. Hnali jste se na vrchol a nekoukali okolo sebe. Byli jste schopni jít i přes mrtvoly a jediné, co vás zajímalo, bylo onoho vrcholu dosáhnout. A když už jste se tam konečně vyškrábali a měli zažívat pocit maximální euforie, tak se namísto ní dostavilo jen prázdno. Není zde nikdo, s kým byste se mohli v daný moment podělit o svou radost. Cestou na vrchol jste možná ztratili spoustu přátel, bez kterých byste se na něj nikdy nedostali, a jediná cesta, která vás teď čeká, je cesty zase zpátky. S velkou pravděpodobností na té cestě potkáte právě ty přátele, díky kterým jste se na vrchol dostali, ale kteří už s vámi nechtějí mít nic společného.

Někdo by mohl začít namítat: Proč jít zpět do údolí a nezůstat na vrcholu do konce svých dní? Na to bych měl jednoduchou reakci. Jak dlouho si myslíte, že se vám bude na vrcholu líbit, když na něm budete sami? A víte vůbec, jaká fronta lidí stojí za vámi, aby také získala příležitost dostat se na vrchol? Je jen otázka času, než přijde někdo silnější a ambicióznější, co vás na vašem místě vystřídá. A právě proto si myslím, že ta známá, klišé věta „Cesta na vrchol nevede po rovině“ by měla být doplněna ještě o krátký dovětek – „a nemá žádný cíl.“ 

Nikdy dost…

Lidé, kteří dokázali definici svého vrcholu začít jinak než slůvkem „Až…“, mají jednu věc společnou. Tito lidé nemají nikdy dost. Mnoho ostatních nechápe, co je pořád žene jít dál. Napadlo vás někdy, proč má Jaromír Jágr pořád potřebu hrát lední hokej? Copak ten člověk nemám ještě dost? Tomu nestačily všechny ty úspěchy a cíle, kterých v životě dosáhl? Patrně nestačily. Rozumíte proč? Protože pro něj je vrcholem hrát ledním hokej, a ne získat nějaký titul, peníze nebo jiný cíl. 

Lidé, kteří se dokážou zamilovat do činnosti, kterou dělají, nemají nikdy dost. Pro ně se nestává vrcholem jejich života nějaký zásadní moment. Tito lidé žijí vrchol svého života každý den, kdy mají příležitost věnovat se tomu čím, si sami definovali svůj úspěch a vrchol. Tito lidé nezačínají definice svého vrcholu slůvkem „Až“, nýbrž tím, kým jsou a co jim každý den dodává pozitivní energii. Je to činnost, ve které vidí smysl života a díky které mají chuť vstávat z postele. Jsou to lidé, kteří znají své životní Ikigai, a hledání způsobů, jak toto Ikigai žít každý den, se stává jejich životním naplněním. 

Proto si myslím, že když začneme přemýšlet o tom, co je zmiňovaným vrcholem našeho života, tak tu opravdovou a skutečnou definici objevíme až ve chvíli, kdy začneme mluvit o tom, kým jsme. Ne čeho chceme dosáhnout. Abychom ale byli vůbec schopni definovat činnosti, jež budou náš život naplňovat, a zjistit, kým se chceme v životě stát nebo v jaké oblasti se můžeme zlepšovat, potřebujeme nejprve vědět, kým jsme dnes. Objevit činnosti, které dávají našemu životu smysl a díky kterým žijeme přítomným okamžikem, nám dává skvělou příležitost se v těchto činnostech ještě více zlepšovat. Vědět kým jsme, nám dává příležitost stát se nejlepší verzí sama sebe. Práce na této nejlepší verzi sebe sama se posléze stává naším životním vrcholem. A co vnímám jako největší benefit takové definice vrcholu, je fakt, že nemáme potřebu kohokoliv shazovat, nebo snad dokonce i podvádět. 

Když žijeme vrchol našeho života každý den a máme denně pocit, že jsme přesně na místě, kde zrovna máme být, a cítíme se díky tomu naplněni, tak mnohem raději sdílíme svou radost s lidmi v našem okolí. Máme spokojenější vztahy s našimi přáteli, kolegy v práci i s našimi partnery.  A to vše jen díky tomu, že jsme si správně definovali náš vrchol. 

Jenže dospět  k takové definici pro mnohé z nás není jednoduché. Většina z nás vyrůstala v prostředí, jež nám definovalo, co to znamená úspěch. Vyrůstali jsme v prostředí, které potlačovalo naši kreativitu a silné stránky. Když jsme ve škole excelovali v matice a neprojevovali talent v dějepise, tak nám bylo řečeno, že se máme víc učit to, co nás nebaví a co nám nejde. Tím pádem jsme už neměli dost sil a energie, abychom se věnovali tomu, co nás přirozeně baví. Nikdo nás neučil poznávat sebe samotné, ale byli jsme učeni tomu, co bychom měli znát, abychom vůbec měli příležitost dosáhnout v životě na nějaký vrchol. Který, jak jsme si už řekli, ve skutečnosti vlastně ani žádným vrcholem stejně není. Samozřejmě už nemůžeme změnit minulost. Můžeme z ní ale těžit pro současnost a lepší budoucnost. Jsem přesvědčený, že první věc, kterou každý z nás potřebuje pro správnou definici svého úspěchu a vrcholu, je poznat sám sebe. O sebepoznání jsem ve svém podcastu mluvil několikrát, a to z různých úhlů pohledu. Ovšem v druhém vydání magazínu Improovio jsme se společně s dalšími autory na téma sebepoznání podívali pěkně zblízka a rozebrali jej do hloubky. V magazínu přinášíme několik příběhů, rozhovorů a myšlenek. Každý ze článků je samozřejmě doplněn o sebekoučovací otázky, které každému čtenáři pomáhají lépe proniknout do nitra a pochopit svůj vnitřní svět. Pokud nejste členem programu Improovio a zajímalo by vás konkrétně toto jedno vydání magazínu, rád bych tento výtisk jednomu z vás daroval. Jak už to ale v mém případě bývá, tak nelze získat něco za nic. Pokud máte zájem o aktuální vydání magazínu Improovio, kde se věnujeme tématu sebepoznání, tak pro vás mám jeden malý úkol. Stačí mi napsat e-mail na [email protected]. V tomto e-mailu se se mnou podělte o jeden citát, který se vám vybaví, když se řekne slovo úspěch. Osobně vyberu za vítěze citát, který ve mně vyvolá nejsilnější emoce. A abyste neřekli, že jsou zvýhodnění jen každodenní a pravidelní posluchači podcastů, soutěž poběží do 15. července. Přiznám se, že už teď jsem upřímně zvědavý, jaké citáty mi do schránky přistanou. Tak posílejte, protože už se těším na příležitost někoho obdarovat.

Vsadím se, že nejen podcastem, ale i touto malou soutěží jsem vám i dnes udělal úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder