SOBĚLÍDREM: Pravda je to, co si opakuješ

V roce 1950 natočil Akira Kurosawa film s názvem Rashomon. V něm čtyři očití svědci líčí jednu a tu samou událost. Každý z nich však vypráví zcela odlišný příběh. Jejich výpovědi se natolik různí, že není možné dopátrat se pravdy. Nejvíce zarážející je, že žádný z nich nelže.

Film získal Oskara a pro učebnice kriminální psychologie posloužil k pojmenování skutečnosti, že ani ten nejčestnější svědek neříká pravdu, nýbrž jen to, jak si jeho mysl pravdu interpretovala. Rashomonův efekt se ale neobjevuje pouze u soudního dvora. Zažíváme ho každý z nás denně. Vlastně v něm žijeme a ani o tom nevíme.

Nikdo nemáme v ničem naprostou pravdu a nejspíše ani já v tomto tvrzení. Může být těžké tomu uvěřit, protože naše vnitřní argumentace, podpořená emocemi, je natolik sugestivní, že jsme ochotní se za to, jak to my vidíme, přít, hádat, bít, či dokonce zabít a válčit.

Rashomonův efekt lze pozorovat i ve vědě – „výspě veškeré objektivity“. Ukázalo se, že pokud dva různé vědecké týmy provedou stejnou studii, za stejných podmínek, stejnou metodikou, mohou dojít dvou různých závěrů, protože do interpretace vstupuje subjektivní vnímaní jednotlivých vědců.

Tak kde je tedy pravda?

Staré rčení říká, že: „Opakovaná lež se stává pravdou.“ Jako důkaz nám může posloužit „Placebo efekt“. To je jev, kdy při podání obyčejného cukru v tobolce nemocnému pacientovi řeknete, že se jedná o nový lék na jeho nemoc, a on se při jeho užívání opravdu začne uzdravovat. Lhali jste, podávali mu obyčejný cukr, ale tělo pacienta to přijalo za pravdu a zmobilizovalo své síly a schopnosti se samo uzdravit.

Placebo ale nefunguje jen v medicíně. Platí všude. Sám jsem to zažil. V roce 2006 mi jeden člověk, kterému jsem hluboce důvěřoval, pověděl, že věří, že právě já mohu v jisté disciplíně dokázat něco, co do té doby ještě nikdy nikdo nedokázal. On si to opravdu myslel a já mu uvěřil. Každý den jsem si opakoval jeho slova víry ve mně. A opravdu. Během následujícího roku jsem to dokázal!

Tím se dostáváme ke klimaxu dnešního článku. S téměř naprostou jistotou víme, že nikdo nemáme dokonale objektivní pravdu (Rashomonův efekt) a současně víme, že to, co považujeme za pravdu, má na nás reálný dopad, byť je to lež (Placebo efekt).

Henry Ford řekl: „Pokud myslíš, že můžeš, máš pravdu. Pokud myslíš, že nemůžeš, máš pravdu.“

Pravda je tedy nakonec to, co si vybereme a stále dokola si opakujeme. A podle čeho si tedy máme vybrat, co si budeme opakovat? V tomto nám pomůže starý dobrý pragmatismus neboli volba na základě vlastního či všeobecného užitku.

ÚKOL SOBĚLÍDRA:
Pozorujte sami sebe v rozhovorech s druhými lidmi a především s malými dětmi a přemýšlejte nad tím, jaký užitek pro ně i pro vás bude mít to, co jim říkáte. Mějte na paměti, že jazyk je mocnější než meč a jen hloupý rodič s ním máchá, aniž by přemýšlel, co tím může na dítěti napáchat.

OTÁZKY SOBĚLÍDRA (1):
Je pro mě užitečnější sám sebe povzbuzovat, nebo srážet?
Jakými slovy mohu sám sebe lépe povzbuzovat?
Je pro mé děti užitečnější, když je budu povzbuzovat, nebo srážet?
Jakými slovy mohu své děti lépe povzbuzovat?

OTÁZKY SOBĚLÍDRA (2):
Čemu potřebuji uvěřit, abych dosáhl svých snů?
Co si potřebuji stále dokola opakovat, abych tomu uvěřil?

MOUDROST SOBĚLÍDRA:
Pamatuj, že i když nelžeš, není jisté, že říkáš pravdu. A pamatuj, že vše, co považuješ za pravdu, má skutečný dopad na tvůj život.

Přeji vám krásný den na cestě stát se sami sobě lepšími lídry.
S úctou, Petr Štěpánek

PS: Další články z rubriky SOBĚLÍDREM si můžete přečíst zde.

O autorovi rubriky SOBĚLÍDREM:
Před lety přivedl do Česka film Tajemství, dnes je Petr Štěpánek producentem programu Myšlením k bohatství z dílny Nadace Napoleona Hilla a spolutvůrcem kurzu Cesta vděčnosti. O svém poslání říká: „Smyslem mé práce není přivést druhé k sobě (myšleno ke mně), ale přivést je k sobě (myšleno k nim samým), protože kdykoliv pouze někoho následujete, nakonec místo toho, abyste vylezli ze své vlastní mentální krabice, vlezete do té jeho. Stát se dobrým Sobělídrem je v dnešní době další evoluční stupeň osobního rozvoje.“