Teorie štěstí podle Alberta Einsteina

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Když lidem položíte otázku, co by si v životě nejvíce přáli, tak jednou z nejčastějších odpovědí většiny z nich bude: Přál/a bych si být v životě šťastný/á. Ostatně už Aristoteles kdysi prohlásil: „Štěstí je smysl a účel života, jeho jediný cíl a zároveň konec lidské existence.“ 

Dalo by se tak říct, že vše, co v životě děláme, bychom měli dělat s jediným cílem – a to být v životě šťastný. Někdo by teď mohl namítnout, že podobné smýšlení zní sobecky a že je šlechetnější snažit se udělat šťastným někoho jiného. Jenže v takovém případě bychom si měli uvědomit, že dokud my sami nebudeme šťastní, tak nejen že někdo jiný nás takovými neudělá, ale s největší pravděpodobností ani my sami nedokážeme udělat něco podobného pro druhé. Zkrátka a dobře, spousta lidí přemýšlí nad věcí, jak udělat šťastným svého partnera, své rodiče, děti nebo i kolegy v práci. Tito lidé se ovšem dopouští jedné zásadní chyby, a to že se v první fázi sami sebe neptají na své vlastní štěstí. Ale po vyřčení předešlé otázky, co by si v životě přáli, tak často zmiňují právě toto obsáhlé a téměř nepopsatelné slovo…

ŠTĚSTÍ

Za tímto slovem si můžete představit tolik věcí, zhruba jako je lidí na této planetě. Někdo vidí štěstí v penězích a majetku, jiní ve zdraví a v klidu, někdo další zase ve funkčních vztazích. Někdo je šťastný sám a někoho dělá šťastným popularita. Pravda prozrazuje, že ke šťastnému životu patří naplnění všech těchto aspektů, nicméně samy o sobě štěstí nepřinesou. 

Albert Einstein je dodnes považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců moderní lidské civilizace. Když někdo vysloví označení šílený vědec, tak první, kdo mi v představivosti vypluje na hladinu, je právě Albert Einstein. Prošedivělý chlapík s účesem, jako by zrovna dostal ránu od elektrického proudu. Myslet si o něm můžeme, co chceme. Co mu ovšem nesvedeme a nemáme právo upírat, je, že se díky svému bádání zapsal do lidské historie pravděpodobně navěky. Dodnes málokdo chápe myšlení Alberta Einsteina a objevy, které učinil. Když se ho tehdy zeptali, co pro něj znamená životní štěstí, pravděpodobně čekali odpověď stejně složitou po vzoru složitosti jeho teorie relativity. Tehdy však své tazatele překvapil velmi prostou odpovědí, když se nechal slyšet:

Pokud chceš žít šťastný život, připoutej ho k cíli, ne k lidem nebo věcem.

Co nám touto myšlenku chtěl Einstein říct? Jednoznačně že pokud chceme žít šťastný a naplněný život, tak bychom neměli hledat štěstí nikde venku, v žádných věcech ani u jiných lidí. Dle Alberta Einsteina bychom měli štěstí hledat v nějakém životním cíli – dnes bychom možná upřesnili v nějakém životním smyslu nebo vizi. Domníváte se, že se podařilo tomuto vědci nalézt životní štěstí tak, jak jej sám popisoval? Einstein objevil smysl svého života v práci, ostatně i proto kdysi řekl:

„Dokud budu schopen pracovat, nesmím a nebudu si stěžovat, protože práce je jediná věc, která dává životu podstatu.“

Právě z důvodu objevení smyslu svého života ve své práci se byl Albert Einstein schopen zapsat do lidské historie a je dodnes stále považován za génia. Jen díky objevení skutečné vášně k vědě byl schopen podávat neuvěřitelné výsledky. A že Einstein žil vědou až do konce svého života a odcházel z tohoto světa skutečně šťastný, potvrzují i slova muže, který sepsal jeho životopis. Walter Isaacson vzpomíná, že Einstein pracoval i na smrtelné posteli. Ještě 24 hodin před posledním vydechnutím požádal svého asistenta, aby mu podal tužku a papír, aby mohl zapisovat výpočty. Pracoval tak dlouho, co mu jen síly stačily. Poté usnul a už se nikdy neprobudil. 

Einstein ale nepracoval proto, že by musel. On chtěl. Práce ho udělala šťastným a dávala jeho životu smysl, a to doslova až do konce života. Samozřejmě že ne každého musí dělat šťastným nutně jeho práce. A už vůbec nechci tvrdit, že bychom měli pracovat až do našeho posledního dne. Jak už ale zaznělo, pod slovem štěstí si můžeme představit tak nepřeberné množství věcí, jako je lidí na této planetě. Pro každého bude znamenat štěstí něco jiného.

Hledáme štěstí ale na tom správném místě?

Touto otázkou nechci rozhodně nikoho soudit ani posuzovat, co je opravdové štěstí. Pokud někdo vidí smysl svého života v tom, že miluje krásná, drahá a rychlá auta a jízda v nich jej naplňuje niterním štěstím, tak proč by jim nemohl zasvětit svůj život? Stejně tak pokud někoho dělá šťastným pomáhat druhým lidem, nebo klidně jen rybařit, prostě dělat cokoliv, tak proč by to nemohl dělat? Každý z nás by přece měl vědět, co jej dělá šťastným. Častým paradoxem ovšem bývá, že když se lidí zeptáte, jaká činnost je konkrétně dělá šťastnými, často mlčí a sami nevědí.

Není se pak čemu divit, že čím dál častěji slyšíme o syndromu vyhoření, když se kolem nás hemží tolik podnětů, po nichž začneme toužit a které můžeme chtít získat. Jsou ale tyto podněty věci a lidé, anebo se z nich stane vize, která bude naplňovat celý náš život? Albert Einstein v tom měl jasno. Jak to máte vy? Také máte o vlastní vizi jasno? Spousta z nás v oblasti vlastní vize tápe. A právě proto jsme první vydání magazínu Improovio (ukázku z prvního vydání si můžete nechat zaslat zde) zaměřili na téma od Vize k výsledkům, abychom pomohli členům programu Improovio ujasnit si vlastní vize a vymyslet takový akční plán, který povede dosahování výsledků reálných.

Dostal jsem od čtenářů magazínu skvělou zpětnou vazbu na naši práci a té si moc vážím. Právě vaše zpětná vazba mě nabíjí pozitivní energií, dává mi chuť do další práce, a proto i díky každému posluchači Myšlením na vrchol, čtenáři webu a členovi programu Improovio dává má práce mému životu smysl.

Doufám, že vám i nadále tento podcast pomáhá měnit život k lepšímu, anebo jen dělá úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder