SOBĚLÍDREM: Největší chyba osobního rozvoje

V mládí jsem s vervou hltal stohy knih osobního rozvoje a pozitivního myšlení. Četl jsem je doma, ve škole, v tramvaji. Dodnes si vzpomínám na ovíněného týpka, který se jednou začal na celou tramvaj za břicho popadat smíchy, když zahlédl název knihy od Ziga Ziglara, kterou jsem právě četl: „Cesta na vrchol? Ha ha ha… To se z knihy nenaučíš, vole!“ Zjevně se mylně dovtípil, že se jedná o učebnici tantry a že ten hubený, vytáhlý brejloun, který ji čte, je zoufalý šprt, co neví, kam s ním.

Pousmál jsem se a hbitě ho několika chvaty pozitivního myšlení vytěsnil ze svého vědomí. Byl jsem šťastný, že nepatřím na jeho stranu mentální barikády ani k těm ostatním v tramvaji. Všichni kolem četli denní tisk nebo se dívali z okna. Nebo jen vypadali, že se z okna dívají, a myšlenkami byli někde jinde a jindy. Byla to doba, kdy jste na mobilu mohli hrát tak akorát hada, v televizi se nejvíc řešila závislost mládeže na psaní SMS a jak jsou z toho opotřebované klouby palců na rukou.

Často jsem na počátku své „cesty na vrchol“ slýchával, že ti nejúspěšnější obchodníci a manažeři zhltnou na 50 knih ročně. Bez jakéhokoliv stínu kritického myšlení jsem to přijal za fakt. A tak jsem četl a četl a četl. Četl jsem v posteli, u snídaně, na záchodě, četl jsem deset večerů do týdne. Zdaleka ne vše jsem ale dočetl do konce, protože mě obvykle v dvou třetinách jedné knihy už nadchnula další, a tak jsem tu první odložil.

Moje intelektuální znalosti o pozitivním myšlení exponenciálně rostly. Už jsem znal celou škálu povahových profilů, deset klíčů k úspěchu, třicet tři pravidel bohatství, dvanáct mocných zákonů výsledků, tři sta základních charakteristik dobrých lídrů, sedm tajemství mysli, tři strategie vítězů, devět kouzelných vět, čtrnáct a půl afirmací hojnosti, osm kouzelných návyků, pět manter sebelásky, postup přípravy pozitivního čaje a moc přítomného „vokamžiku“. Věděl jsem, jak si „vypřát“ všechno, co chci, jak získávat přátele i jak být šťastný. Přečetl jsem si příběhy z hovězího vývaru pro duši, hlášky z Bible i rady od Buddhy. Moje intelektuální banka přetékala pozitivními citáty a myšlenkami. Mělo to ale jeden háček. Nedalo se podle toho žít. Nedalo se to stihnout. Pročetl jsem se k paralýze.

Měl jsem přinejlepším 3-5 % z životních výsledků, které jsem toužil mít. Byl jsem za ně vděčný, to ano, jenže já mířil do hvězd! A místo raketového růstu byly mými společníky frustrace, pochyby a prokrastinace. Mezi mojí myslí a realitou zela propast. V mé mysli se přely všemožné pozitivní koncepty a mnohdy si protiřečily. Byl to jeden velký zmatek a já měl z toho všeho paralýzu z analýzy. Tak moc jsem chtěl něco udělat, ale nebyl jsem schopen ničeho velkého. „Mrcasil“ jsem se na místě a hněval sám na sebe. Jako nějaká „fetka“ jsem to chtěl vyřešit další knihou a další dávkou naděje. Doufal jsem, že těch příštích dvě stě stránek udělá tu změnu a že ve mně konečně zavládne pořádek a já se rozjedu. A čas plynul, čas utíkal…

Možná znáte někoho, kdo je úplně stejným způsobem zaseknutý. Jako člověk je vždy pozitivní, oblíbený, má vždy dobrou náladu, srší pozitivitou, čte ty správné knihy, ale opravdové výsledky nikde. Možná že jste takovým člověkem vy sami.

Jeden z nejslavnějších atletů minulosti, mistr bojových umění Bruce Lee, jednou řekl: „Neobávám se protivníka, který si vyzkoušel tisíc různých kopů, ale každý jen jednou. Obávám se protivníka, který si jeden jediný kop vyzkoušel tisíckrát.“

Trvalo dlouho, než jsem to dokázal pojmenovat a přiznat si, že jsem upadl do pasti osobního rozvoje a pozitivního myšlení. Ztratil jsem nadhled a byl nejvyšší čas udělat si v životě radikální inventuru. Konečně jsem se rozhodl, že začnu číst docela málo, ale zato to málo budu číst opravdu hodně. Vybral jsem si jen tři knihy, ale ty jsem začal těžit jak zlato na Klondaiku. Rozhodl jsem se, že podle nich budu žít, jak nejlépe umím. A stalo se.

OTÁZKY SOBĚLÍDRA:
Kolik knih osobního rozvoje jsem přečetl/a za celý svůj život?
Které tři z těchto knih mě nejvíce oslovily?
Kolikrát jsem si tyto tři přečetl/a?
Jakých pět hlavní myšlenek jsem z každé z nich převedl/a do svého života?

PRVNÍ ÚKOL SOBĚLÍDRA:
Vyberte si ze své knihovny tři knihy osobního rozvoje, na které vsadíte svůj život po příštích 12 měsíců. Udělejte si z nich svůj studijní materiál. Přestaňte je jen číst. Začněte o nich přemýšlet. Mějte po ruce papír a tužku a u každé dobré myšlenky se zastavte a zapište si, jak ji můžete uplatnit ve svém životě. Pak jděte a uplatněte ji.

DRUHÝ ÚKOL SOBĚLÍDRA:
Objednejte si předplatné IMPROOVIO magazínu, který klade důraz na převod myšlenek v činy. Bude to jedna z nejlepších investicí, kterou jste kdy udělali. Není to totiž běžný vodopád pozitivity. Je to katalyzátor změny, který váš přiměje jednat. S tímto kupónem MKB10 získáte na předplatné 10 % slevu: https://improovio.cz/clenstvi/

MOUDROST SOBĚLÍDRA:
Pouhým čtením o běhání kondičku nezískáš a běhat se nenaučíš.

Přeji vám krásný den na cestě stát se sami sobě lepšími lídry.
S úctou, Petr Štěpánek

PS: Další články z rubriky SOBĚLÍDREM si můžete přečíst zde. 

O autorovi rubriky SOBĚLÍDREM:
Před lety přivedl do Česka film Tajemství, dnes je Petr Štěpánek producentem programu Myšlením k bohatství z dílny Nadace Napoleona Hilla a spolutvůrcem kurzu Cesta vděčnosti. O svém poslání říká: „Smyslem mé práce není přivést druhé k sobě (myšleno ke mně), ale přivést je k sobě (myšleno k nim samým), protože kdykoliv pouze někoho následujete, nakonec místo toho, abyste vylezli ze své vlastní mentální krabice, vlezete do té jeho. Stát se dobrým Sobělídrem je v dnešní době další evoluční stupeň osobního rozvoje.“

©  Petr Štěpánek