Sebepoznání jako kvalitní obuv pro cestu k cíli

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Od začátku roku tvoříme společně s Davidem Kolářem každé pondělí živé vysílání jménem Byznys ráno. Pro pravidelné posluchače podcastu Myšlením na vrchol to není žádnou novinkou, protože v něm můžete pravidelně slyšet i záznam ze živého vysílání. V minulém týdnu jsem si s Davidem povídal na téma: Delegování jako nástroj našeho růstu, a dnešním vysíláním jsme otevřeli téma sebepoznání. Pravidelným posluchačem nejen podcastů, ale i zmiňovaného Byznys rána je i Josef Michálek, který se jednoho dne rozhodl vzít život do svých rukou a stát se podnikatelem. Josef mi už v minulém týdnu reagoval právě na téma sebepoznání a já bych se dnes rád podělil o jeho zprávu i s dalšími posluchači mého podcastu. Josef mi ve své zprávě napsal:

„Úvodem Vám, Lukáši, velmi děkuji za polichocení ohledně mé osoby a podnikání. Máte zcela pravdu, že když člověk chce něčeho v životě dosáhnout, tak neexistují limity, a to přímo souvisí i s tématem na příští pondělí, které jste uvedl závěrem – sebepoznání.

Sebepoznání je pro mne jako kvalitní obuv na cestě k cíli, úspěchu, vrcholu. Jestliže se nejdříve nezaměříme na své ego, tak nemůžeme dobře poznat další vnější souvislosti. Můžeme sice bez bot opatrně našlapovat nebo se nechat nést od někoho jiného, ale skutečně nikdy cestu poznávat nebudeme. Bez bot se budeme bát každého kroku, abychom se třeba nezranili, a když nás někdo ponese, tak si cestu, po které jdeme, nebudeme dobře pamatovat. 

Sebepoznání jsem si osobně začal velmi uvědomovat, když jsem se jednou opravdu zastavil a začal hodnotit svůj minulý život. Zjistil jsem, že léta utekla jako voda a já jsem se ve svém životě nikam neposunul. Začal jsem si pokládat mnoho otázek, co jsem mohl udělat lépe, co jsem pokazil, o co jsem přišel nečinností atd. 

Druhým stádiem bylo zhodnocení, kde jsem teď. „No, moc pěkný pohled na sebe samého to nebyl.“

Posledním krokem bylo, co se mi v životě povedlo a na co jsem byl hrdý. Tam jsem zjistil, že vlastně nejsem až tak k ničemu a že mne toho život i dost naučil. 

Když se ohlédnu zpět, tak sebepoznání bylo nejdůležitějším krokem v rozhodnutí začít podnikat. Věděl jsem, že musím změnit nastavené návyky a začít pracovat především na vlastní sebedůvěře, která se sebepoznáním souvisí a posléze tyto dvě ingredience přetavit v pozitivní změnu. Tou pozitivní změnou byl začátek podnikání.

Takto napsané to zní jednoduše, ale změna se promítla mnohem intenzivněji do všech oblastí mého života a také do životů lidí v mém okolí. Kdo věděl o mém záměru, tak většinou nesouhlasil s rozhodnutím, které jsem učinil, a také to nikomu nemám za zlé. Uvědomil jsem si, že jsem se choval kdysi také tak. Dnes se situace otočila a lidé mi říkají, že jsem se nemohl tenkrát rozhodnout lépe. Jedním slovem ale také dodávají, že oni by na to neměli. S tímto názorem už nemohu ani trochu souhlasit, protože to v každém z nás je, ale každý musíme začít nejprve u sebe samých. Sebepoznání bylo pro mne začátkem úžasné cesty a já věřím, že jsem stále na jejím začátku. Těším se nejen na další pondělí a živé vysílání, ale i na další skvělé podcasty, které mi dělají úspěšný a krásný den.

Ještě jednou moc děkuji Pepovi za jeho zprávu a velmi upřímné sdílení životní zkušenosti. Naprosto souhlasím s tvrzením, že každý z nás má možnost stát se tvůrcem svého života. Bez ohledu na to, kým je dnes, a bez ohledu na to, jaké za ním dnes stojí výsledky. Poznal jsem už spoustu lidí, kteří se rozhodli zlepšit svůj život. Chtěli začít třeba podnikat nebo si budovat manažerskou kariéru. Většinou byli tito lidé inspirováni k takovému kroku někým v jejich okolí. Oni viděli úspěchy lidí, kterými byli inspirování, a také chtěli těchto úspěchů dosáhnout. Začali najednou toužit po podobném životním stylu nebo jen stejném společenském uznání. A tak se rozhodli změnit svůj život, vykročit a stát se těmi, kteří je inspirovali. Já neříkám, že je tato cesta špatná a že nevede k cíli. Nejsem ale úplně přesvědčený, že tato cesta vede ke skutečnému životnímu naplnění.

Být inspirován Elonem Muskem k tomu stát se vizionářem a podnikatelem je určitě super. Stejně jako být inspirován Jaromírem Jágrem stát se skvělým hokejistou. Důležité ovšem je, že i když se budeme sebevíc snažit, tak nikdy nebudeme stejní jako Elon Musk ani nebudeme stejní jako Jaromír Jágr, ani jako Pepa Michálek.

Ten ve svém dopise přirovnal sebepoznání ke kvalitní obuvi, kterou si nazuji na cestu k cíli. Tohle přirovnání se mi docela líbí a můžeme si na něm ukázat, jak důležité sebepoznání skutečně je. Inspirovat se životní cestou někoho úspěšného je jednoznačně skvělá věc. Můžeme se zajímat o vlastnosti a dovednosti těchto lidí a můžeme se snažit si tyto vlastnosti a dovednosti zkoušet také sami osvojit. Dokud ale nepoznáme sami sebe, tak pro nás může být takové snažení jen ztrátou času a energie. Je to, jako byste si chtěli nazout brusle Jaromíra Jágra, i když víte, že máte o dvě čísla větší nohu. To, že budete bruslit ve stejných bruslích, z vás samozřejmě druhého Jágra neudělá.

Vykročit na cestu za svou osobní vizí v nepadnoucí obuvi je možné a vlastně je i možné dojít až k samotnému cíli této cesty. Jen si myslím, že je prakticky nemožné se do takové cesty zamilovat. No, jen si sami představte, že byste vyrazili na horskou túru ve špatných botách. Budete mít z takové túry radost? Je vůbec možné mít z takové túry pozitivní emoce? Zamilovat se do ní? Asi sami uznáte, že jen velmi těžko. 

OD VIZE K VÝSLEDKŮM. To bude hlavní téma prvního vydání pracovního magazínu Improovio, který je součástí celého programu, o kterém jsem vám říkal více informací v poslední epizodě Myšlením na vrchol. V tomto vydání se budeme zabývat velmi do hloubky právě tím, jak se zamilovat do své cesty za vlastní osobní vizí a dosahovat výsledků, na které bychom možná neměli odvahu ani pomyslet. Společně s dalšími autory Improovia přineseme několik inspirativních příběhů, myšlenek a know-how úspěšných lidí, které mohou být pro každého z nás inspirací a mohou nám pomáhat naplnit naši vizi. K čemu nám ale bude všechna tato inspirace a získané know-how, když nebudeme znát sami sebe? Proto si myslím, že dříve, než se začneme kýmkoliv inspirovat, a dříve, než si začneme osvojovat nějaké dovednosti, tak bychom měli vždy v první fází věnovat čas sami sobě a poznat se. Pokud bych měl použít příměr Josefa Michálka, dřív než vyrazíme na horskou túru, tak bychom si měli prošlápnout nové boty, protože jen tak nám bude naše cesta dělat radost. Zkuste se nad tím zamyslet a dřív, než se budete snažit být jako někdo jiný, zkuste být nejlepší verzí sama sebe. A ve chvíli, až budete sami sebe znát a vědět, jaké boty vám skutečně padnou, tak teprve potom zkuste jít ve stopách těch, od kterých se můžete učit.

Tématu sebepoznání bych se rád věnoval v několika dalších epizodách. Ještě dnes si budu o tomto tématu povídat s Davidem Kolářem v živém vysílání a záznam budete mít brzy i zde ve formě podcastu. Ale hned zítra se můžete těšit na rozhovor s mužem, který se ještě před dosažením 30 let stal úspěšným investorem, a v našem rozhovoru mluví právě o sebepoznání jako o nástroji, díky kterému změnil svůj život. Pravidelní posluchači se tak už zítra mohou těšit na tento rozhovor. A pokud patříte k těm, kteří poslouchají podcasty ze záznamu, tak se na rozhovor můžete vrhnout třeba hned. V obou případech pak budu moc rád, když mi napíšete zprávu, a budu doufat, že vám Myšlením na vrchol dělá stále úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder