SOBĚLÍDREM: Jak PROBUDIT novou NADĚJI

Stejně jako po noci přichází den a po dni znovu noc, střídají se v životě každého člověka období temnější a období světlejší. Takový je přírodní řád. Takový je zákon světa. V temných časech vyhlížíme světlo. S úsvitem k nám přichází úleva a vděčnost. Za rozbřesku se rozběhneme a před polednem zapomeneme. O večerním soumraku znova vzlykáme: „Proč zrovna my?“

Život je jako pásmový metr. Jen nikdo nevíme, kolik si ho z ruličky ještě odvineme. Doufáme v celý metr a možná kousek navíc. Nemáme však záruku, že tam na nás čeká víc než dnešek. Rád říkám, že dnešek je jediný den, který opravdu máme. Byl to dnešek, když jsme se narodili. Je dnešek, když píšu tyto řádky. Je dnešek pro toho, kdo je čte. A bude to dnešek, až na věčnost každý z nás odejde.

Když se ohlédneme za odvinutými centimetry svého života, můžeme černou fixou označit časy temnější, v nichž jsme prošli kovářstvím osudu, padli na kovadlinu a snášeli údery kladiva a výheň pece. A každý jsme dnes díky tomu ušlechtilejší. Každý jsme dnes díky tomu moudřejší. Jizvy nás činí krásnějšími. Ne všichni si to ale uvědomujeme.

Před rokem vešel do kovářství osudu celý svět. Každého z nás nějak ková covid. Někomu udeřil do rodiny, někomu do plic. Všem do vztahů, všem do mysli. Můžete se na mě za to hněvat a spílat mi, ale budu o tom mluvit jako o požehnání. Nikoliv proto, že toužím být zbožným mužem, ale proto, že jsem se vědomě rozhodl na to tak pohlížet. A nemyslete si, tato doba mě sere stejně jako vás. Ale to, jak se k tomu každý postavíme, je už jen a jen na nás.

NEJTEMNĚJŠÍ JE NOC TAM, KDE ZHASNE NADĚJE
Jsme naučeni vnímat naději jako cosi vně nás. Jako určitý příslib budoucího úsvitu, doufání, modlitbu, vyhlížení. Dokud ale svoji naději opíráme o cokoliv vně, nad čím nemáme kontrolu, vydáváme se napospas světu, politikům, médiím a všemožným loutkářům, kteří si z naděje udělají udici s mrkvičkou a z nás osly, kteří je dotáhnou, kam oni potřebují. S takovou nadějí přichází pachuť zklamání a rozčarování, co hůř – ztráta víry v dobro.

Naději, kterou chci ve vás tímto článkem probudit, nenajdete nikde vně. Neupíná se na to, že někdo něco udělá, nebo že se něco samo zlepší. Je to naděje, která pochází z vašeho nitra. Je to naděje, která vzniká z UVĚDOMĚNÍ SI PRAVDY. Je to naděje, která dává světlo jasu supernovy a probouzí se tak, že plně přijmeme pravdu. Bude drsná, ale osvobodí. Než mě označíte za mravokárce, vězte, že to píšu stejně tak pro sebe jako pro vás. Tady to je.

PŘESTAŇ SE LITOVAT!
Po největším hnoji přichází nejbohatší úroda. O tom, že to tak je, se můžeš utvrdit z historie. Poslední světová válka nám dala, až na lokální výjimky, nejdelší etapu globálního míru ve známých dějinách. Ještě před 100 lety každému z našich předků padl někdo blízký na frontě a polovina rodiny skonala předčasně na nemoci, které dnes už díky rozvoji medicíny ani neznáme. Opravdu se Ti žije tak špatně?

Ten, kdo přežil holokaust, by kroutil hlavou nad tím, jak se chováme jako mučedníci, když máme být se svojí rodinou na chvíli doma. Podíval by ses mu do očí a postěžoval si tak, jak to děláš denně? Kdo Tě to tak zhýčkal? Od koho toužíš politovat? Od staré ženy z Rwandy, které v mládí mačetou vyvraždili děti a manžela? Od muže z Jemenu, kterému včera hladem zemřela těhotná žena i s prvorozeným? Od našich prapředků, kterým mnohé milované požral mor? Nebo snad od otroků, kteří byli v řetězech odvlečeni od svých rodin?

Truchlíš, že se s rodinou můžeš vidět jen přes videohovor? Kam jsi dal rozum? Vždyť pokud by covid dorazil o patnáct let dřív, nemohl bys je vídat vůbec. Kdo Tě má za to politovat? Miliony původních obyvatel Ameriky, k nimž konkvistadoři zavlekli smrtící spalničky a neštovice? Nebo jiné miliony, které padly za oběť hrůzným sadistickým praktikám tyranů jako Vlad III., Fu Sheng, Enver Pasha a Čingischán? Vyměnil bys snad svůj dnešní osud s bylinkářkou připoutanou k hořící hranici za čarodějnictví? Nebo s mužem, který byl odsouzen na doživotí za něco, co neudělal?

Schází nám obyčejná STATEČNOST! Neumíme ustát vlastní mysl, kterou si osedlaly filmy, seriály, hry, porno a senzacechtivé zprávy! Jsme zhýčkaní dopaminem, rozmazlení internetem, vymytí medializovaným světem. Jsme posedlí tím, co nemůžeme a jako mantry si to do zblbnutí opakujeme a vrýváme do myslí. Ó jací jsme chudáčci, že na čas musíme tohle a nesmíme tamto. Opravdu? Sténáš jako princezna na hrášku? Bojíš se, že budeš muset snížit svoje životní standardy? Tak ti radím, sniž je rovnou, protože pak budeš spokojenější. Začne Ti zbývat víc. A místo toho zvyš své morální a charakterové standardy, které narovnají Tvoji zkoušenou páteř.

Probuď NOVOU NADĚJI!
Sečti svá požehnání, člověče, a pochop, že největší změna k lepšímu nepřijde zvenku, ale z Tvého nitra! Na nic nemusíš čekat, můžeš ihned začít jednat. Otevři okno a nasaj do plic čerstvý vzduch. Život v Tobě stále tepe a krev proudí. Poděkuj za to! Poznej, že Tvůj spirit je mnohem silnější, než si myslíš, a Tvé tělo vydrží více, než tušíš.

Neupínej svoji naději do zítřka. To vede k zahálce. Zítřek je za závojem. Máš jenom DNEŠEK. Upni tedy svoji naději v tento den. Upni ji k tomu, že večer budeš moudřejším a vzdělanějším člověkem, než jakým jsi byl při jitru. A pak podle toho žij! Nevkládej naději do lepších časů. Vlož ji do toho, že se dnes staneš lepším člověkem, než jsi byl včera! S tím přece přijdou lepší časy!

Těžké časy tvoří silné lidi.
Silní lidé tvoří dobré časy.
Dobré časy tvoří slabé lidi.
Slabí lidé tvoří těžké časy.

Takový je koloběh dějin a my jsme zrovna na ocasu téhle smyčky. Jediná cesta vpřed je stát se silnějšími! Posílit svoji mysl, svého ducha. Vypnout se z emočního inkubátoru mediální zábavy a stát se soběstačnými! Stát se sobělídry! V tom spočívá Tvoje naděje! V tom, že můžeš. V tom, že toto čteš a vůbec číst dovedeš. Není pevnější naděje než v touze a píli být lepším člověkem, když každý den cítíš, že jsi pokročil, že ses posunul byť jen o píď dál.

Dovol svému duchu dojít dospělosti a zralosti. V tom Ti nikdo nebrání! Nauč se novou řeč. Otevři encyklopedii. Každý den poznej něco nového. Jdi a přečti si něco o Sentinelanech, LiDARu, Amor Fati, vermikompostérech, Frédéricu Passy, přečti si něco od Komenského, Balzaca, Marca Aurelia a Sedláčka. Obdivuj Rajky, Mirikiny a Axolotly. Napiš si nový list vděčnosti a jednou provždy rozbij okovy víry, že Ti k tomu, být šťastný, neustále cosi schází!

Ubývají Ti síly? Buď vděčen a šťasten za ty, které ti zůstávají. Najdi naději v tom, že z Tebe těžké časy ukovají silnějšího a moudřejšího člověka. A jdi příkladem dětem, protože ty jsou na tom bity ze všech nejvíc a potřebují, aby se naše generace neposrala z toho, že s nimi máme být chvíli doma. Nikdo z nás si nevysloužil právo na pohodlný život, do kterého nikdy nezafouká sníh nebo neudeří orkán. Bouře dělá dobré námořníky.

Chceš v sobě probudit NOVOU NADĚJI? Pak se zasměj sám sobě a tomu, že si nad plným talířem i v teple postele zoufáš na těžké časy. Tvoje tělo a tvůj duch ustojí víc, než tušíš. Pochop to a objevíš naději. Statečnost je tvojí nadějí a ty máš po dlouhé době příležitost ji ve svém nitru probudit! A pokud pořád žízníš po naději z vnějšku, tak věz, že z největšího hnoje pochází nejbohatší úroda. Proto nás v příštích letech čeká největší rozkvět objevů na poli medicíny. Jsou před námi průlomy, o kterých se nám ani nesnilo. Ale Ty na ně nečekej. Ty ne! Ty v sobě probuď novou naději už dnes.

MOUDROST SOBĚLÍDRA:
Opakujte si sami pro sebe: „Tohle zvládnu, tohle dám, jsem silnější, než se zdám!“
nebo jako mantru v rodině: „Tohle zvládneme, tohle dáme, jsme silnější, než se zdáme!“

ÚKOL SOBĚLÍDRA NA TENTO TÝDEN:
Sedněte si sami, nebo jako rodina a společně sepište seznam všeho, co stále můžete, a tím zaplňte svoji mysl. Sepište si seznam všeho, za co můžete být vděční a buďte za to vděční. Pohlédněte, co vše vám zůstalo, a začněte jednat tam, kde právě jste, s tím, co zrovna máte. Hýbejte se, tančete, zpívejte! Zavolejte lidem, které jste dlouho neslyšeli, byť jen s tím, že jim chcete popřát pevné zdraví. Dnešek je jediný den, který máte. Naučte se jej prožít dobře a naučíte se tím prožít dobře celý svůj život. Život je totiž jeden dlouhý sled dnešků!

A pokud jste dočetli až sem a ve vás se začala probouzet nová naděje a statečnost, jděte a pošlete to dál. Přeji vám krásný den na cestě stát se sami sobě lepšími lídry.

S úctou,

Petr Štěpánek

PS: Další články z rubriky SOBĚLÍDREM si můžete přečíst zde. 

O autorovi rubriky SOBĚLÍDREM:
Před lety přivedl do Česka film Tajemství, dnes je Petr Štěpánek producentem programu Myšlením k bohatství z dílny Nadace Napoleona Hilla a spolutvůrcem kurzu Cesta vděčnosti. O svém poslání říká: „Smyslem mé práce není přivést druhé k sobě (myšleno ke mně), ale přivést je k sobě (myšleno k nim samým), protože kdykoliv pouze někoho následujete, nakonec místo toho, abyste vylezli ze své vlastní mentální krabice, vlezete do té jeho. Stát se dobrým Sobělídrem je v dnešní době další evoluční stupeň osobního rozvoje.“

©  Petr Štěpánek