Když mysl nezná NE, nezná ani omezení

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Ať už si to chceme přiznat, nebo ne, tak každý z nás je tak trochu obchodníkem. I ten, kdo se zrovna neživí obchodem jako takovým, tak každý den prodává své názory, své zkušenosti, dovednosti i své vize. Já jsem v posledních podcastech mluvil hodně o vizích, o hodnotách a také o potřebách, které dělají náš život skutečně naplněným. V minulém díle Myšlením na vrchol jsem mluvil konkrétně o hranici mezi vizionářem a bláznem. Kdy jsme našemu okolí, ale vlastně i sami sobě zcela oprávněně za blázna, a kdy se z nás stává vizionář? Tvůrce našeho života? Doufám, že jste získali na tuto otázku odpověď v minulé epizodě.

Důležité je si uvědomit, že každý z nás má možnost změnit svůj život a to bez ohledu na to, v jaké situaci se zrovna nacházíme. Já vím, že spoustě lidem není teď do smíchu. Někteří možná přišli o své zaměstnání, někteří se možná musí poprat s nepříjemnou nemocí, někomu možná odešel někdo velmi blízký. Ani mně se nelíbí, co se děje ve společnosti. Celá společnost je polarizovaná, rozdělená na dvě poloviny. Nikomu se nelíbí, když ho někdo jiný začne nutit do nějaké nekomfortní pozice. Nikomu se nelíbí, když mu je ubírána svoboda a možnost volby. Ani mně se to nelíbí. Negativní informace se na nás valí ze všech stran, jeden den platí něco a druhý den zase něco jiného. Čert aby se v tom vyznal a čert aby hledal pravdu. Takové prostředí jen přispívá tomu, že je do společnosti vtloukán ještě větší klín, který celou společnost rozděluje. Je těžké udržet si v takovém prostředí pozitivní nadhled. Takové prostředí jen vybízí k nejrůznějším desinformacím od lidí, kteří se chtějí jen přiživit. Také z toho nejsem nadšený, také mě to omezuje, ostatně jako kohokoliv jiného v mém okolí. Mám ale obrovské štěstí, že mám takovou práci, ve které nejsem až tolik závislý na místě a času a jsem obklopen pozitivními lidmi. A právě to mi pomáhá udržet si pozitivní mysl i v negativním prostředí. Ne každý ale má takové štěstí a je velmi těžké nepodlehnout tlaku negativního prostředí, kterému jsme každý den vystavení.

Pořád jsem ale přesvědčen o tom, že rozhodnutí je na každém z nás. Veškerý náš úspěch a neúspěch začíná i končí v naší mysli. A i když se cítíme na úplném dně a myslíme si, že už nemůže být hůř, tak dokud si to nedokážeme nastavit v naší mysli, tak se nikdy nebudeme mít lépe. Já vím, že teď si možná někdo z vás říká něco ve smyslu: „Tobě se to říká, ty chytráku, ty nemáš starosti jako já, ty nemusíš řešit tolik problémů a dřít.“ Věřte mi ale, prosím, že tak trochu opravdu vím, o čem teď mluvím. I já jsem zažil chvíle, kdy mi nebylo do zpěvu a kdy jsem přemýšlel, zda má smysl se ještě o něco pokusit.

Dnes tady možná vystupuji jako někdo sebevědomý, kdo se nebojí mluvit o úspěchu a snaží se pomáhat měnit lidem život k lepšímu. Ne vždy jsem ale měl takovou možnost, ne vždy jsem sám sebe měl rád a ne vždy jsem usínal večer s čistou hlavou. Také jsem měl období v životě, kdy jsem si myslel, že život není spravedlivý a není možné jej změnit. Vyprávěl jsem zde už několikrát, jak se mi podařilo zhubnout padesát kilo, jak jsem přestal kouřit a podobně. To ale nebyly nejtěžší výzvy, které jsem musel překonat. To už byla vlastně taková sranda.

Asi tou největší výzvou, kterou jsem musel v životě překonat, bylo dostat se z velmi špatné finanční situace. Dostal jsem do ní vlastní hloupostí, ale s čistým úmyslem a především díky své naivitě. Chtěl jsem finančně vypomoci rodině, ale bohužel jsem naletěl jednomu „vykukovi“ a nevědomky, díky své naivitě a hlouposti, podepsal asi ve dvaceti letech smlouvu, která i mě dostala do dluhové pasti. Svůj produktivní věk jsem tak díky své vlastní hlouposti odstartoval s dluhem asi milion korun, který k tomu ještě na pořádných úrocích narůstal každým dnem o několik tisíc. Výsledek byl takový, že jsem měl dvě práce, neznal jsem víkendy ani dovolené, a přesto jsem každý den vydělal méně, než o kolik narostl můj dluh.

Často jsem si tehdy říkával, kdybych tak býval mohl vrátit čas, kdybych to býval nepodepisoval. Litoval jsem sám sebe, litoval jsem svého rozhodnutí, hledal viníky, ale sám si nedokázal přiznat svou chybu. To samozřejmě ale k ničemu nevedlo a já to věděl. Naštěstí jsem ale na to nezůstal tak úplně sám a měl jsem někoho, koho jsem mohl požádat o pomoc a kdo byl ochoten mi tuto pomoc dát. Tehdy mi pomohl můj bratr a za to jsem mu dodnes zavázaný. Nebylo to ale o tom, že by přišel a zaplatil za mě moje dluhy. Ukázal mi cestu, ukázal mi řešení z bezvýchodné situace, jít jsem ale už musel sám. Hlavně jsem ale díky němu pochopil, jakou moc má mysl nad naším chováním a nad naším osudem.

Až ve chvíli, kdy jsem si dokázal přiznat své chyby, když jsem jich přestal litovat a zapomněl na to, co by bývalo bylo, kdyby… Tak jsem se mohl soustředit, na co může být, když… Jsem tak dnes nejvíc vděčný za to, že jsem měl ve svém okolí někoho, díky komu jsem si uvědomil tuto základní věc. Pokud bych zůstal zacyklený v tom fixním myšlení, které mi nedovolovalo najít nějaké řešení, nevím, jak bych celou situaci zvládl. Vím ale, že ne každý má takové štěstí, jako jsem měl kdysi já. Stejně tak i vím, že jsou na tom lidé možná ještě hůř, než jsem na to byl já. A to byl také jeden z důvodů, proč jsem začal s tvorbou podcastu Myšlením na vrchol. Říkal jsem si, že možná také někomu pomohu změnit jeho myšlení, aby on sám byl schopen změnit svůj život k lepšímu. Nikdo to za nás totiž neudělá.

Nedávno jsem pro posluchače mého podcastu vytvořil takový pracovní sešit. Říkal jsem si, že by to mohl být nástroj, který pomůže lidem otevřít oči a uvědomit si, že i když se cítíme na úplném dně, tak vždy máme možnost zamilovat se do nějaké nové vize, která nám vlije novou sílu do žil, abychom se mohli od toho pomyslného dna zase odrazit vzhůru. Krásné ale na tom je, že když už se jednou odrazíme, tak máme možnost pořád stoupat a růst. S námi roste i naše myšlení a naše mysl nezná slovo NE, a proto nezná hranic. A protože naše mysl prakticky nemá omezení, tak je nemají ani naše výsledky. Přišlo mi už několik zpráv, kde jste reagovali na onoho „Průvodce životní změnou“.  Já vám samozřejmě za ty zprávy velmi děkuji, a pokud je tu někdo, kdo neví, o čem je řeč a kde toho průvodce najít, stačí jít na náš web improovio.cz a v horní liště, kde je menu našeho webu, kliknout na e-workbook. Vaše pozitivní zpětná vazba byla pro mě velkou inspirací, a proto jsem se rozhodl tento pracovní sešit posunout ještě o level výš. Připravuji pro vás s naším týmem něco mimořádného. Něco, o čem jsem přesvědčený, že se stane efektivním nástrojem, se kterým nikdy nepřestanete pečovat o své růstové myšlení. Pravidelní posluchači podcastu Myšlením na vrchol se už brzy dozví víc, zatím budu ještě trochu tajemný. Než vám ale řeknu víc, měl k vám prosbu o kritickou zpětnou vazbu. Většinou mi píšete, co se vám líbí, děkujeme za tvorbu a tak dál. Mě by ale zajímalo, co byste chtěli zlepšit. Zajímalo by mě, co vám chybí za témata v podcastu Myšlením na vrchol nebo co vám chybělo v pracovním sešitě, když jste s ním začali pracovat. Proto bych rád každého z mých posluchačů poprosil o trochu jeho času a zprávu do mého e-mailu [email protected]. Nebojte se mi napsat, co vám chybělo v pracovním sešitě, zda to mělo pro vás nějaký přínos, nebo co vám chybí v obsahu našeho webu. Každé vaší zprávě se budu věnovat a jednoho z vás obdaruji právě tou novinkou, o které jsem se před chvilkou zmiňoval. Tak ještě jednou díky, pokud se rozhodnete mi napsat. Děkuji také za to, že jste součástí komunity improovio.cz. Doufám jen, že je to pro vás stále přínosem a že vám všem děláme s celým týmem úspěšný a krásný den. 

© Lukáš Eder