Kde se skrývá hranice mezi bláznem a vizionářem?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Když si vzpomenu na rozhovor s Martinem Hausenblasem, tak se mi vybaví dvě základní myšlenky. Vize a hodnotový leadership. Martin v rozhovoru mimo jiné říkal, že mezi blázny a vizionáři vede jen velmi tenká hranice. I já jsem poznal v životě spoustu lidí, kteří byli více blázni než vizionáři. A víte proč? Protože tito lidé byli schopni o svých vizích jen mluvit, ale nebyli schopni udělat sebemenší krok k jejich naplnění. To je podle mého ta tenká hranice, o které mluvil Martin v našem rozhovoru. 

Začít vyprávět o svých cílech nebo o tom, kým bych se chtěl jednoho dne stát, je super. Dokud o tom ale mluvím a chovám se úplně jinak, tak se není čemu divit, že mě bude mít moje okolí za blázna. Opět se mi vybavila situace z mého života, kdy jsem procházel velkou životní změnou. Když jsem řekl svému okolí, že ze dne na den přestávám kouřit, nebo že do roka budu mít o 50 kg méně, tak mě v tu chvíli měli spíš za blázna než za někoho, kdo se rozhodl naplňovat svou vizi. A když se nad tím tak zamyslím, tak se jim nelze divit. Nemůžu asi říct, že by o mně moje okolí pochybovalo, spíš mě jenom znali takového, jaký jsem byl. Proto když jsem někomu řekl o své vizi, tak mě soudil podle toho, jak mě znal. Soudil mě podle mého dřívějšího chování. A samozřejmě že pokud bych v tu chvíli zůstal jen u vyprávění o tom, jak přestanu kouřit nebo zhubnu, a nezačal se podle této vize i chovat, tak by mě oprávněně tito lidé měli za blázna. Abych byl schopen svou vizi naplnit, musel jsem kompletně přehodnotit svůj vlastní život a zcela radikálně změnit i své chování. A to je podle mého názoru ta tenká hranice, o které mluvil Martin Hausenblas.

O vizích a o hodnotách jsem mluvil v podcastu Myšlením na vrchol snad už stokrát. Chápu, že už se pro někoho možná až příliš opakuju, myslím si ale, že toto téma je skutečně velmi důležité a spousta lidí jej podceňuje. Spousta lidí by ráda změnila svůj život. Chtěli by mít více peněz, chtěli by mít lepší postavu, lepší zdraví nebo jen společenské postavení. A někteří z těchto lidí si myslí, že když si budou dobře přát a věřit v lepší zítřky, tak se opravdu jejich přání naplní, a to aniž by museli cokoliv ve svém životě změnit. A přesně tohle jsou ti blázni, o kterých Martin mluvil. Nemůžete prostě očekávat, že když každý den jíte ve fastfoodu a pijete hektolitry coly, že zhubnete. Stejně tak že když žijete stejný životní styl, který měl za následek zhoršení vašeho zdraví, že se to samo zlepší, když začnete polykat nějaké zázračné pilulky. Ani vzdělání a zkušenosti se nám do hlavy nenalijí sami. Zkrátka a dobře pro to musíme něco udělat. Staré české přísloví říká: „bez práce nejsou koláče” a v případě naplňování vize každého z nás to platí dvojnásob.

Nám se může líbit nějaká vize, představa nebo sen. Říkejte tomu, jak chcete ono, je to v zásadě jedno. Není těžké nadchnout se pro nějakou novou vizi a představit si, jak lépe se nám bude žít, až ji budeme schopni plnit. Co už je ale náročnější, je začít se chovat ve smyslu naší vize. Začít dělat přesně to, abychom byli každé ráno blíže našemu snu. Naše chování ale nevychází z naší vize a z našich přání. Naše chování je odrazem našich hodnot. Proto vždy, když mluvím o vizi, zmiňuji i hodnoty, protože vize bez hodnot jsou jen vyřknuté bláboly nějakého blázna. Když máme zdravě nastavené naše hodnoty, které jsou v souladu s naší vizí, tak i plníme přesně takové cíle, díky kterým jsme každý den o malý krůček blíž našemu snu. A pokud tyto cíle i naplňují všechny naše potřeby, cítíme se i my sami naplnění. O potřebách jsem zde také nedávno mluvil a mluví o nich i Tony Robbins. Ne že bych si dovolil se s tímto velikánem jakkoliv srovnávat, ale Tony Robbins mimo jiné také kdysi řekl: „Úspěch bez naplnění se postupem času stává neúspěchem.“  A proto je tak důležité mít správně nastavené hodnoty a naplňovat všechny osobnostní potřeby. 

Když si tohle dokážeme uvědomit, tak není zas tak složité změnit svůj život. Je to totiž jen o našem rozhodnutí, jak moc konkrétní změnu chceme a co vše jsme ochotni změnit pro náš lepší život. Složitější už ovšem je, pokud je naše nová vize natolik velká, že už na její naplnění nebudeme stačit sami. Někdo může mít tak velkou vizi, že pro její naplnění bude potřebovat tým lidí. Jak tyto lidi přesvědčit, že nejsem blázen, ale vizionář? Je to úplně stejné. Znovu je to o hodnotách a o mém chování. Martin Hausenblas v podcastu mluvil o velkolepé vizi, kdy by se díky rychlodráze stala Česká republika křižovatkou Evropy, a ne jejím kruhovým objezdem. Proč takovou vizi naplnit a jaké přínosy by to mělo pro celou společnost, jsou zřejmé a asi každému se taková vize může líbit. Když ale Martin dodá, že se to celé vystaví za sedm let, tak je u většiny lidí vnímán za blázna. Je vnímám za úplně stejného blázna jako kdysi já, když jsem řekl svým přátelům, že do roka přestanu kouřit a zhubnu padesát kilo. Tito lidé totiž soudí proveditelnost takové vize podle svých současných zkušeností. Jakmile ale nastíníte jasný plán, podle kterého by se dala taková vize naplnit, najednou jste u některých lidí za trošku menšího blázna a možná už máte i nějaké následovníky, kteří chtějí pomoci takovou vizi naplňovat. A když začnete dělat konkrétní kroky a máte výsledky, tak už nejste blázen. Ale vizionář. Najednou se z blázna stává lídr, kterého chtějí lidé následovat. A proč tomu tak je? Protože se ten blázen choval přesně podle toho, o čem mluvil. Martin Hausenblas mimo jiné i hodně mluví o udržitelnosti a v jednom v rozhovoru s ním například zmiňoval, že celá jeho firma jede na sluníčko, aby zanechávala co nejmenší uhlíkovou stopu. K tomu, aby se to stalo, musel přesvědčit i lidi ve svém týmu a těžko by je k tomu asi přesvědčil, pokud by do práce jezdil s nějakým benzínovým SUV, které má spotřebu jako tank. To by jej lidé v jeho týmu měli za blázna, a ne za vizionáře a lídra. Musel mít prostě hodnoty v souladu se svou vizí. Žije své hodnoty a tím pádem žije i svou vizi. Proto pokud chcete být vizionář, a ne bláznem, a pokud se chcete stát tím typem lídra, kterého budou chtít lidé následovat a který je k tomu nebude muset nutit skrze strach nebo třeba nějaké úplatky, tak stačí jediné. Žít v souladu se svou vizí.

Umíte to? Zvládnete být vizionářem, a ne bláznem? Možné se vám také vybavily nějaké životní situace, kdy jste se chovali jako blázen, a naopak kdy jste se chovali jako vizionáři. Pokud to tak je, tak já budu určitě moc rád, když mi opět napíšete vaše zkušenosti ze života na email [email protected]. Napsat mi ale také můžete, jaká témata by vás zajímala nebo koho byste rádi slyšeli v rozhovoru pro podcast Myšlením na vrchol zase příště. Tak díky moc za každou vaši zprávu a nezapomeňte mít úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder