Introvert jako silný lídr

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Spousta lidí si myslí, že být introvertem je nějaká slabost, díky které není možné dosáhnout velkolepých výsledků. Myslíme si, že svět úspěchu patří hlavně těm, kteří se nebojí vykročit z davu, kteří mluví na velkých podiích a mají vždy co říct.

I Petr Borkovec, jehož přednášku z konference Tajemství obchodu jste mohli slyšet v předchozí epizodě Myšlením na vrchol, o sobě tvrdí, že se cítí být více introvertem. A zabránilo mu to snad k tomu, aby začal pracovat ve finančním poradenství? V přímém obchodě, kde musel aktivně oslovovat nové klienty a komunikovat s nimi? Asi každého napadne, že taková pracovní role není úplně vhodná pro introverty. Petru Borkovcovi ale ani trochu tato jeho vlastnost nebránila k tomu, aby se stal v obchodě úspěšným nebo aby vybudoval největší finančně poradenskou společnost v Česku.

My si obecně představujeme introverty jako ty, o kterých není moc slyšet a kteří sedí někde v tichosti v rohu a žijí svůj svět. Myslíme si, že být introvertem je něco špatného, něco, co nám brání dosahovat úspěchu. Proti takovým názorům se vyhranil už Carl Jung, jeden ze zakladatelů analytické psychologie. Ten byl toho názoru, že každý z nás má svou introvertní a extrovertní stránku, přičemž je vždy jedna z nich dominantnější. Doslova říkal, a teď cituji:

„Extroverti mají sklon být poháněni společenskými stimuly a méně odpočívat. Oceňují vnější svět, potřebují jeho souhlas a uznání, a jsou proto svolnější přizpůsobit se svému okolí. Naopak introverti se cítí vyčerpáváni společností a k získání energie potřebují čas o samotě. Neměli by být však zaměňováni se samotáři nebo asociály, protože oni jsou produktivně zaměřeni na vnitřní svět. Mají SVÉ myšlenky, SVÉ koncepce, nedělají kompromisy, a tak potom vynikají překvapivými tezemi a nápady, jako například sir Isaac Newton nebo Albert Einstein.“

Příkladů lidí, kteří byli také introverti a dokázali dosáhnout v životě mimořádných výsledků, najdeme v historii stovky. Proto bychom se neměli dívat na tuto vlastnost jako na naší slabou stránku, kterou bychom se snad měli snažit potlačit nebo nějakým způsobem měnit. Ano, i introvert se naučí vystupovat na veřejnosti přes tisícovku lidí. To není nemožné. Rozdíl bude ovšem v tom, že introverta taková aktivita stojí hodně sil, zatímco jeho opak, tedy extroverta, bude takováto aktivita nabíjet energií, a tím se bude cítit jako ryba ve vodě. Být introvertem ovšem není v žádném případě naše slabost, je to jen naše vlastnost, se kterou bychom se měli naučit pracovat. Jak pravil Carl Jung, tak introvert potřebuje pro doplnění energie čas o samotě. I já sám jsem vlastně do určité míry introvertní povahy, a to i přesto, že už přes rok natáčím podcasty. Abych toho ale byl schopen, musím si udělat čas sám pro sebe a zpracovat si jednotlivá témata v klidu a o samotě, ve svém vnitřním světě. 

Jak jsem říkal, i Petr Borkovec pokládá sám sebe víc za introverta, ale to mu nebránilo dosáhnout v životě mimořádných výsledků a stále působí jako CEO Partners. I jako introvert dokáže být hlavní lídr největší poradenské společnosti u nás. A já si myslím, že z jeho přednášky na konferenci Tajemství obchodu bylo jasně vidět, co takový člověk potřebuje, nebo jakým způsobem probíhá leadership, pokud je řízen tím typem osobnosti, u které převažuje uzavřenější stránka. 

Petr ve své přednášce říkal, že pokud vždy byla jedna věc, co ho v životě vždy iritovala, tak to byla neodbornost lidí, kteří jen dokázali dlouze mluvit o něčem, aniž by vlastně vůbec tušili o čem. Proto pokládal za klíčem svého úspěchu právě to, že mluvil pouze o tom, čemu rozuměl. Jako každý jiný introvert potřeboval nejprve získat dostatek informací a porozumět celé věci, aby o ní mohl následně začít mluvit, aby s ní mohl obchodovat a také aby se mohl stát dobrým lídrem. Současně ale nezapomněl zmínit, že jen porozumět dané věci a být skvělým odborníkem nestačí. Abychom dokázali uspět nebo jen nadchnout někoho dalšího pro stejnou vizi, jakou máme my sami, tak potřebujeme mít vášeň a nadšení. 

Jednoduše my jako lidé jsme emotivní bytosti a nestačí nám jen racionální důvody, abychom se dokázali rozhodnout. Potřebujeme k nim získat i nějaké pozitivní emoce, abychom se dokázali rozhodnout, a právě k tomu nám pomáhá vášeň. Pokud se dokážeme zamilovat do nějaké činnosti, současně se v ní staneme odborníkem a nastudujeme veškeré dostupné informace, tak jsme na té nejlepší cestě za úspěchem. No a právě to, že máme dostatek informací a jsme zamilovaní do činnosti, kterou děláme, má za následek i další věc, která pomáhá být Petru Borkovcovi dobrým lídrem. Tou věcí je naše sebevědomí. Jsme si totiž vědomi sami sebe, známe své silné stránky i své slabiny, a právě podle toho jsem schopni řídit jak sami sebe, tak i řídit lidi, kteří nám mají pomáhat dosahovat naší osobní vize. Líbila se mi i ta teorie, kterou Petr Borkovec nazval jako 90 dní sebevědomí. Je to v zásadě o tom, že si stanovujeme náš akční plán na 90 dní, abychom přesně věděli, co budeme po tuto dobu dělat, a nepřicházeli tak zbytečně právě o naše sebevědomí. To nejhorší, co se nám totiž asi v životě může stát, je pocit, když nevíme, co budeme dělat, kam směřujeme a proč zrovna tam.  To jsou tedy myšlenky, které jsem si já odnesl z přednášky Petra Borkovce. Snad i pro Vás byly moje myšlenky přínosem a v každém případě budu velmi rád, když se podělíte zase vy se mnou o ty vaše poznámky nebo myšlenky, a to nejen z přednášky z konference Tajemství obchodu.  Napsat mi můžete klidně i váš příběh nebo zkušenosti, díky kterým jste dokázali změnit svůj život a dosáhnout nějakých zajímavých výsledků. Psát mi můžete na naše sociální sítě nebo na můj e-mail [email protected]. Na vaše zprávy se jako vždy těším a pro dnešek vám jako vždy přeji úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder