Jakou zodpovědnost jsme ochotni přijmout za svou vizi

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Povídal jsem si v předchozím podcastu s Petrou Plemlovou a jako vždy, i nyní bych se s vámi chtěl podělit o hlavní myšlenky, které jsem si z rozhovoru odnesl. Měl jsem i docela radost z diskuse, která probíhala po rozhovoru na sociální síti Clubhouse, kde jste Petře pokládali i vy další zajímavé dotazy. Ptali jste se jí především na otázky z oblasti podnikání, s jakými maržemi pracuje. Zda prodává své produkty mimo svůj e-shop unuo.cz také na nějakém marketplace, jako je například Amazon, nebo i v Čechách na Alze, Mallu a podobně. Já jsem se například ještě Petry ptal na nějaké otázky z oblasti finančního řízení společnosti, abychom ještě víc posluchačům na Clubhousu ukázali, jak vypadají taková školení finančního řízení, které vede právě Petra Plemlová. 

Abych se ale vrátil k minulému podcastu. Za co jsem moc vděčný a co si myslím, že ve většině rozhovorů s podnikateli chybí, je přesně to myšlení, které by každý podnikatel měl mít, a myslím si, že Petra v rozhovoru jasně ukázala, o čem vlastně celé podnikání je. Když totiž slyším nějaké podnikatelské příběhy nebo rozhovory s podnikateli, je to většinou prezentované jako vysněná success story. Příběh jako z filmu. Někdo dostal revoluční podnikatelský nápad, rozjel ho klidně doma z nějaké dílny na koleni, pak možná sehnal investora a najednou se zrodil podnikatel. Všechno bylo jako v pohádce, spokojení zákazníci, články v časopisech, hromada peněz, hezké auto, krásné dovolené a tak dále a tak dále. Spousta lidí, co nikdy nepodnikali a nemají s tím žádné zkušenosti, pak má mylné představy. Sami se potom diví, co vše podnikání obnáší a že to většinou vůbec není tak, jak si vysnili.

Někdo má třeba sen, že rozjede výrobní dílnu a je asi jedno, zda to bude dílna s botami, nábytkem, nebo s textilem. Jiní zase sní o vlastní kavárně a představují si, jak budou péct vlastní zákusky, obsluhovat lidi, běhat mezi nimi a tak dále. Pokud to děláte v malém, může to tak samozřejmě být. Obsloužíte pár zákazníků,  děláte možná práci, co vás baví, a možná si ani nežijete úplně špatně. Teď ovšem přichází důležitá otázka. Bude vám to stačit? Chcete takhle žít celý život? Pokud ano a člověk je takhle šťastný, nezbývá než mu pogratulovat.

Spousta z nás má ale větší ambice a není ani divu, však je to napsané snad v každé druhé seberozvojové knize. Píšou tam – mysli ve velkém, neboj se myslet ve velkém, měj velká přání, velké vize a sny. Já s tím naprosto souhlasím a určitě nechci tyto myšlenky rozporovat, pokud bychom neměli velké vize, těžko bychom se jako společnosti dále rozvíjeli a rostli. Touha po zlepšení a růstu je vlastně základním předpokladem naší evoluce. Co už se ale v těch knihách nepíše a na co bychom určitě neměli nikdy zapomínat, je rozmyslet si, jakou daň jsme ochotni za své sny zaplatit. Respektive co jsme připraveni obětovat, co víme, že se budeme muset naučit, jak velkou zodpovědnost budeme ochotni za své sny přijmout. A moji pravidelní posluchači už dobře vědí, co říkám o zodpovědnosti, tedy že zodpovědnost jde ruku v ruce se svobodou. Čím větší míru zodpovědnosti budu ochoten přijmout, tím větší míru svobody a štěstí mohu získat. 

Když lidé přemýšlejí o podnikání a zvažují, zda se vrhnout na podnikatelskou dráhu, právě svoboda většinou bývá tím největším lákadlem. Nebudeme muset nikoho poslouchat, budeme pány svého času a jen my budeme rozhodovat o tom, co a jak se udělá. Z jedné strany velký kus pravdy, ale z druhé strany mince veliká naivita. Musíme totiž v podnikání vždy počítat i s odpovídající mírou zodpovědnosti. Pokud jste dnes v roli jednatele nějaké firmy, jste to vy, kdo zodpovídá za svá rozhodnutí, a jste povinni ze zákona jednat s péčí řádného hospodáře. Na vašem rozhodnutí možná závisejí životy desítek rodin, pokud uděláte špatné rozhodnutí. Když například zkrachujete a nebudete mít na výplaty, neodnesete to jen vy, ale i rodiny vašich zaměstnanců. Proto jsem se ptal v rozhovoru Petry Plemlové, zda je odpovědnost za 70 zaměstnanců pro ni velké břímě. Odpověděla, že ne, a já tomu naprosto rozumím. Na to totiž člověk nesmí moc myslet, protože by to v něm jen zbytečně mohlo vyvolávat obavy a strachy. Koneckonců pokud jednáme jako podnikatelé s péči řádného hospodáře a máme vše spočítané, bát se ani nemusíme.

Někdy je to ale bohužel tak, že nastanou situace, které neovlivníme. Současná doba je toho jasným příkladem. Spousta drobných i středních podnikatelů byla postavena před hotovu věc. Ať chcete, nebo ne, musíte mít zavřeno. Tak zní nařízení, a i když se vám to nelíbí, musíte jej respektovat. Už jsem se za poslední dobu setkal i s názory lidí, kteří tvrdí, že by podnikatelům žádné finanční kompenzace nedali. Ti lidé říkali, mně taky nikdo nic nedá zadarmo. Tahle slova mě vždy mrzí, říkám si pokaždé, zda se tihle lidé zamýšlejí také nad tím, jakou hodnotu do naší společnosti přinesli.

Opět bych se velmi nerad stal nějakým kritikem čehokoliv nebo snad někoho strašil a odrazoval od jeho podnikatelského záměru a jeho snu. Petra Plemlová se na konci našeho rozhovoru svěřila, že neví, zda by se znovu pouštěla na dráhu podnikatelky, kdyby bývala tehdy tušila, jaké těžkosti ji čekají a co vše se bude muset naučit. Možná by se prý nechala raději někde zaměstnat. Petra není jediná z řad podnikatelů, kdo mi říkal něco podobného. Ti lidé si totiž říkají – stálo mi to všechno za to? A tohle je opět jeden z důkazů, že někdy je prostě lepší nevědět, co nás čeká. A současně je to také důkazem, že pokud máme dostatečnou vášeň a tuto vášeň vynásobíme svou vizí, jsme schopni dosáhnout i neuvěřitelných výsledků. Nemusíme mít vůbec z ničeho strach, ale současně počítat s tím, že dosáhnout velkých výsledků není procházka růžovým sadem. Jak jsem už zmínil v jednom z předchozích podcastů, měli bychom vždy počítat s tím nejlepším, ale být připraveni i na to nejhorší. 

Tolik tedy můj dnešní podcast a taková hlavní myšlenka, kterou jsem si odnesl z rozhovoru s Petrou Plemlovou. Jako vždy budu moc rád, když se podělíte i vy se mnou o své zkušenosti, názory, připomínky nebo i svůj příběh, klidně jako host podcastu Myšlením na vrchol. Pokud si myslíte, že máte zajímavý příběh, a rádi byste se o něj podělili v rámci rozhovoru v mém podcastu, určitě budu moc rád, když mi napíšete zprávu na e-mail [email protected]. Vítáni jsou všichni, kdo se nebojí mluvit a kdo chtějí být inspirací pro ty, kteří chtějí zlepšit svůj život. Tak se na vás moc těším a mějte už dnes úspěšný a krásný den. 

© Lukáš Eder