Hodnotu ve zdravých potravinách pro tělo chápeme. Ale co naše mysl?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

V minulém podcastu jsem si povídal s Marianem Jelínkem, a to zejména o naší psychické odolnosti. Věřím, že zrovna Marian je z těch povolaných lidí, který může k tomuto tématu něco říct, protože pracuje jako mentální kouč s mimořádně úspěšnými lidmi. Je známý zejména jako kouč vrcholových sportovců, ale pracuje také s vrcholovými manažery a majiteli firem. To všechno jsou úspěšní lidé, kteří jsou často vystaveni velmi náročným životním situacím a tlakům na jejich psychiku. 

Vždyť řekněte sami, zda si dokážete představit vyjít před dav desetitisíců diváků a kopnout například ve fotbale rozhodující pokutový kop nebo se postavit před stovky zaměstnanců jako opravdový lídr a předat jim svou vizi. Je úplně jedno, zda jste sportovec, umělec, nebo vrcholový manažer. V těchto pozicích se prostě psychickému tlaku neubráníte, a proto je důležité umět pracovat se svým vnitřním světem, tak jak o tom mluvil Marian Jelínek v rozhovoru nebo jako tom přednáší na nejrůznějších konferencích a píše ve svých knihách. 

Jestli je nějaká myšlenka, kterou jsem si z rozhovoru s Marianem odnesl já, je to uvědomění, že to, jak dokážeme být psychicky odolní v dospělosti a ve všech rolích, do kterých jako dospělí vstupujeme, rozhoduje zejména naše dětství a prostředí, v němž vyrůstáme. Pokud se totiž jako děti naučíme pracovat s neúspěchem a jsme prostředím neustále nuceni vystupovat ze své komfortní zóny, kultivuje to v nás i psychickou odolnost pro náš dospělý život. Myslím si, že tohle je zcela pochopitelné a logické a věřím, že v tom budete se mnou také souhlasit. 

A teď se zkuste se mnou zamyslet, co se běžně děje v naší moderní společnosti. Čím dál více lidí potřebuje pomoc psychiatra, vzrůstá spotřeba antidepresiv, ale i závislostí na nejrůznějších drogách. A myslím si, že je v zásadě jedno, zda jsou to psychotropní látky, alkohol, nebo závislost na sociálních sítích a moderních technologiích. Možná že v tom se mnou teď nebudete souhlasit, ale bohužel je to holý fakt, který mi potvrdila nejedna studie. V této souvislosti mě ale napadá úplně jiná otázka, a to zcela zásadní. Proč to tak je? Proč jako lidé potřebujeme neustále utíkat ze svého vědomí? Proč se potřebujeme neustále dostávat do jiných stavů mysli? Odpověď bude pravděpodobně zcela jednoduchá – protože už přestáváme zvládat ten psychický tlak, který je na nás neustále vyvíjen. 

Alkoholik ví, že mu každá další sklenička ničí zdraví, stejně tak i kuřák, stejně tak i drogově závislí. I my víme, že je pro nás lepší přečíst si 50 stran v knize než koukat 50 minut na seriál v televizi nebo na videa na sociálních sítích. Víme, že pokud sedíme osm hodin u počítače, neměli bychom si večer lehnout na sedačku, ale spíš se jít projít do lesa. To vše přece víme, nic z toho pro nás není žádná novinka. Teď ale ruku na srdce, kolik z nás je schopno se tomu všemu bránit každý den? 

Marian velmi trefně v rozhovoru popisoval tu změnu, kterou jsme si jako lidé prošli za posledních řekněme sto let. Víte třeba, že před sto lety bylo naprosto běžné, že děti běhaly po ulicích bosé, protože neměly žádné boty? Že v jedné posteli spalo několik dětí a celá rodina žila prakticky v jedné místnosti? Před sto lety museli lidé vyvíjet nějakou fyzickou aktivitu, aby zabezpečili své základní životní potřeby, jako je jídlo na celý rok, teplo v zimě a podobně. Jakou fyzickou aktivitu musíme jako lidé vyvíjet pro naše životní potřeby dnes? Pro naše babičky a dědečky měla sklenice medu či marmelády velikou hodnotu. Věděli, kolik energie do ní museli investovat a že díky tomu mají potravu uloženou na zimu. Jakou hodnotu v tom vidíme dnes? Maximálně tu, že ta marmeláda je z domácích zdrojů, takže máme radost, že v ní nejsou žádná éčka a podobně. To ale naši předci vůbec neřešili a na tomto příkladě je krásné si všimnout, jak se během posledních sto let naše hodnoty změnily. 

Já určitě neříkám, že je to špatně, je to asi součást našeho vývoje, naší evoluce. Co chci ale ukázat, je fakt, že už spousta z nás vidí například hodnotu v tom, moci si koupit zdravé jídlo bez éček. Co si ale pamatuji, ještě před patnácti lety se to zase tak moc neřešilo. Co se týče stravy, pohodlí pro nás mělo větší hodnotu než zdraví. Někteří z nás ale pochopili, že toto pohodlí našemu zdraví úplně neprospívá, a proto jsme se začali více zajímat o kvalitu potravy, kterou krmíme své fyzické tělo. Zdravé potraviny díky tomu pro nás získaly větší hodnotu. A já bych se teď chtěl zeptat, kdy pro nás získá větší hodnotu i potrava, kterou krmíme svou mysl? Co se musí stát, abychom přestali svou mysl krmit nezdravými a nekvalitními potravinami v podobě informací, které nám nijak neprospívají? Kdy přestaneme upřednostňovat pohodlí konzumace těchto informací před zdravím mysli?

Sníst burger ve fastfoodu je pro náš život stejně pohodlné a přínosné jako trávit hodiny čtením bulvárních zpráv nebo videí na sociálních sítích. Zaplácneme tím prázdné místo, ale výživová hodnota je téměř nulová. Spousta z nás tohle dokázala pochopit a víme, že když budeme každý den jíst ve fastfoodech, půjde to s naším zdravím z kopce. Nikdo fastfoody nemusel zakazovat a asi neznám nikoho, kdo by řekl, že by si tam nerad dal nějakou tu dobrotu s nízkou nutriční hodnotou. Naučili jsme se prostě s nimi žít a pracovat. Dopřáváme si je jen občas, někdo jako odměnu, někdo jako nutné zlo, když je nejhůř. A co se třeba naučit takhle pracovat s potravou, kterou zasíláme do své mysli? Budeme toho schopni?

Víte, já nemám rád takové ty názory typu „mažu si Facebook, ničí mi to život“. Nebo „moje děti nebudou mít do puberty mobil, počítač ani přístup na sociální sítě, ničí jim to život a přirozený vývoj“. Je to vlastně úplně stejné, jako bychom řekli, že už nikdy nesníme nic nezdravého. Můžeme tak žít, ale je to mnohem náročnější než když se s těmi nezdravými potravinami naučíme fungovat. Marian Jelínek položil při našem rozhovoru spoustu otázek a věcí k zamyšlení. Těžko by se vešly do jednoho podcastu, ve kterém jsem i já položil několik otázek bez odpovědí. Odpovědi nejen na tato témata se vám budeme společně s Marianem snažit přinést v dalších článcích a v dalším obsahu, na kterém budeme společně i nadále pracovat. Pokud vás tedy nějaké téma zaujalo a napadá vás otázka, na kterou nemůžete nalézt odpověď, nebojte se mi napsat na můj e-mail [email protected] a já se budu snažit společně s Marianem Jelínkem vaše dotazy zodpovědět. Nejčastěji to bude asi formou článků zde na webu, tak pokud jste spíše podcastový typ a sem na web moc často nechodíte, můžete se stát pravidelným odběratelem našich denních newsletterů, ve kterých vám každý den přinášíme přehled nových článků a témat, aby vám žádný z nich už neutekl a aby vám každý z nich dělal úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder