Tři jednoduché kroky nám pomohou zapsat důležité informace do naší mysli

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Už na konci devatenáctého století psycholog Hermann Ebbinghaus vytvořil tzv. křivku zapomnění. Ve svých studiích se systematicky věnoval právě paměti a snažil se objevit klíč a způsob, podle kterého naše paměť funguje, podle čeho si uchováváme vzpomínky a informace.

 Patrně ani pro vás nebude žádnou novinkou, že množství informací a vzpomínek, které naše mysl vstřebává během jejich získávání, začne prudce klesat, jakmile tento proces skončíme. Je to velmi jednoduché, do dvaceti minut a do hodiny si jsme schopni zapamatovat relativně velké množství informací, za týden jsou to možná už jen nějaké okruhy a za měsíc už spíše jen nějaká hesla. 

Tento proces jakéhosi promazávání paměti je nám přirozený, mozek tímto způsobem filtruje informace, které pokládá za důležité a které ne. Mozek ale není v tu chvíli schopen vyhodnotit, která informace je zrovna podstatná, a snadno nám tak vymaže i ty, které skutečně důležité jsou, a zanechá ty, jež pro nás mají minimální přínos. Dobrá zpráva ovšem je, že je v našich silách tento proces zvrátit. Respektive že můžeme svému mozku jednoduchým způsobem dát najevo, které informace pokládáme za důležité a měli bychom si je uchovat, a které jsou naopak nepodstatné. 

Zkuste si jen vzpomenout na množství zajímavých informací, které jste už četli v knihách a slyšeli na nejrůznějších přednáškách. Tolik času jste věnovali jejich získávání, ale kolik si jich reálně pamatujete a využíváte je ve svém životě? A není škoda o tyto informace přicházet, když už jim věnujeme tolik času? Myslím si proto, že je dobré si uvědomovat, jak náš mozek pracuje, jak získává a jak si uchovává informace. Budeme-li tento proces znát, můžeme aktivně podnikat kroky k tomu, abychom si důležitých informací uložili co nejvíce.

První a základní krok byl měl být ten, že si je zapíšeme – ideálně ručně do nějakého deníku nebo poznámkového bloku. O tom, proč je pro nás efektivnější zaznamenávat si poznámky ručně, a ne digitálně, jsem mluvil v posledním podcastu, tak pokud jste jej neslyšeli, stačí jen překliknout na předchozí epizodu. 

Další krok a efektivní způsob zachování informací vyplývá ze starého dobrého pořekadla „opakování matka moudrosti“. Ve chvíli, kdy si nějakou informaci zopakujeme, dáváme tím své mysli signál, že se je důležitá, a měli bychom si ji proto uchovat. Ovšem není opakování jako opakování. Pokud si například budete chtít nastudovat informace z rozsáhlé studie nebo si podrobně nastudovat nějakou složitou teorii, nečekejte, že bude fungovat, když si budete všechny informace opakovat pořád dokola a naráz. Například když přečtete nějakou studii celou naráz, je to obrovské množství informací, je proto dobré rozdělit získávání těch informací na několik bloků a jednotlivé bloky opakovat. Například si přečtete jen jednu nebo dvě kapitoly. Z nich si uděláte poznámky, k těm se ideálně vrátíte ještě tentýž den, abyste si je jen projeli a zamysleli se nad nimi. Další kapitolu z knihy přečtete další den nebo i později. Ideální stav může být, že si přečtete poslední kapitolu znovu, tím zopakujete informace, co jste už získali, a přidáte jen jednu novou kapitolu s novými informacemi. Chápu, že takový proces vám může připadat zdlouhavý, a možná si teď říkáte, to je přece strašně neefektivní, to bych ty knihy četl strašně dlouho. Tady si myslím, že dobré si uvědomit, co je vlastně efektivita. Proč tu knihu čtete? Abyste ji rychle přečetli, nebo abyste z ní získali co nejvíc informací? U opakovaného čtení navíc klidně můžete využít nějakou z metod rychločtení, ta je pro opakování informací určitě dostačující. 

Uchovat si důležité informace a udělat z nich reálné znalosti a dovednosti vám určitě pomůže i sdílení získaných informací. Jakmile se ponoříte do studia nějaké nové dovednosti nebo znalosti, zkuste si rozdělit čas toho studia na dva bloky. V prvním budete informace jen získávat a ve druhém se o ně podělíte. Forma, jak se o tyto informace podělit, je čistě na vás. Někdy stačí si jen promluvit se svým partnerem o tom, co jste se dozvěděli. Nebo můžete zkusit rozpoutat diskusi na dané téma s kolegy v práci či s přáteli. Stačí jen nadhodit téma, říct, co jste se dočetli, co vám přišlo zajímavé, a diskutovat o tom. Informace si tak začnete opakovat, přidáte k nim i nějaký svůj styl prezentace, dáte je do kontextu se svým myšlením, se svými slovy, a tím se vám ještě více zapíšou do paměti. Kromě toho v průběhu diskuse a sdílení získaných informací můžete současně nové informace získávat. Můžete k nim získat pohled z jiné strany nebo nějakou zkušenost vašeho partnera, kolegy či kamaráda.

Ideální stav je, když si někdo ve spojitosti s daným tématem nebo informací vzpomene na svou osobní zkušenost, na nějaký svůj příběh a začne vám jej vyprávět. V momentě, kdy si informaci spojíme s konkrétní emocí a tuto emoci i vědomě prožijeme – například si představíme, jak ta situace nebo příběh probíhaly –, se nám totiž daná informace zapíše hlouběji do podvědomí, mozek si ji zapíše a bude s ní už umět i pracovat.

No a na co bychom v závěru rozhodně neměli zapomenout, je převádět znalosti do praxe a udělat z nich opravdové dovednosti. Teorie je jedna věc, přečíst si někde, jak něco funguje nebo jak se s tím pracuje, je super. Jakmile ale začnete znalost měnit v dovednost a čím častěji to budete dělat, tím více si konkrétní znalosti ukotvíte ve své mysli a tím více se budete i zlepšovat v oboru, kterého se daná informace týká. Spousta lidí se nerada učí novým věcem, vyžaduje to vždy nějakou aktivitu, vystoupení z komfortní zóny. Učení často pokládáme za otravné, zdlouhavé a náročné. Já si ovšem myslím, že když na to jdete chytře, můžete si z toho udělat i zábavu. A především budete mít neustále dobrý pocit z toho, že se někam posouváte, že rostete a doplňujete zdroje pro dílnu vaší mysli. Pro svoji představivost. Tak jen doufám, že vás i dnešní Myšlením na vrchol bavilo, že jste se třeba něco nového naučili. Budu rád, když se se mnou podělíte o své zkušenosti nebo tipy, které vám pomáhají uchovat si důležité informace. Pravidelní posluchači už vědí, že mi mohou psát do mého mailu [email protected] nebo sem an web. Díky předem za vaše zprávy a přeji vám už dneska úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder