Dokážete si představit, že byste se živili uměním?

Nebo že byste prostřednictvím umění brali/dávali energii?

Obojí platí pro tuto ženu, která je výjimečná tím, jak tvoří.

A teď nemám na mysli to, že výhradně bosá.

V prominentních sbírkách

V magazínu Business Leaders rádi sledujeme inspirativní lidi, kteří mají potenciál posunout druhé. Jsou jiní. Neobvyklí. To je dělá zajímavými.

Říká si GORDANA GLASS, ale vlastním jménem je Gordana Turuk. Galerie této umělecké sklářky a výtvarnice je v pražské Dušní ulici, nicméně znají ji mnohé osobnosti z celého světa.

Britská královna Alžběta II. má od ní skleněnou šperkovnici vykládanou zlatem a platinou, papež Benedikt XVI. zase zlatý kříž, další její díla jsou ve sbírkách bývalých či současných prezidentů, za všechny jmenujme Václava Klause, Andreje Kisku nebo chorvatského Iva Josipoviče.

„Víte, hmota musí mít duši,“ říká „královna skla“, jejíž životní zásada zní: Smutku je na světě dost, tak ať přináším radost, klid a úsměv. „Vím, že s dílem předávám svou energii. Proto netvořím, když nejsem šťastná, když nemám náležitou energii.“

Neobvyklá technika

Unikátní je používáním technologie takzvaného lehaného skla, do kterého maluje pomocí tekutých drahocenných kovů (zlata či platiny) nebo vkládá vzduchové bubliny. Lehání je speciální sklářská technika, při které sklo za vysokých teplot samo lehne, tedy vteče do formy, pod ním vložené. Díky tomu lze ve skle vytvářet různé ornamenty nebo vytvořit patinu starého skla.

„Sklo je nejkrásnější materiál výtvarného projevu. Promlouvá ke mně a já mu vdechuji příběh a život,“ popisuje Chorvatka narozená v Německu, ale momentálně žijící na Slovensku. Zvláštní je už pozorovat, jak tvoří – bosá. „Je to můj stav uklidnění,“ vysvětluje.

A když se zeptáte, co nějaké konkrétní dílo znamená, usměje se. „Ráda používám symboliku a nechávám lidi hovořit o tom, co oni vidí v mých obrazech. Zjišťuji, že každý má oči otevřené jinak. Někdo vidí srdce, jiný zvíře, další moře. Takže funguji tak, že jen otevírám dveře, ale vypravěči příběhů jsou oni, lidé. Když jim v životě chybí nějaký díl v jejich skládačce štěstí, pomáhám jim ho objevit.“

Člověk jako moře

Filozofie její tvorby zjevně pochází z moře. Není to náhoda. „My lidé jsme už byli skoro všude – ve vesmíru, pod zemí, ve vzduchu. Ale hloubky moře ještě poznané nemáme, zůstávají před námi ukryté. Člověk je jako moře – vícevrstvý, hluboký. A jeho největší tajemství také zůstávají velmi hluboko,“ konstatuje světová umělkyně, která do své galerie v Praze připravila novou kolekci New Spirit. „Tvorba mi trvala šest měsíců a mou inspirací byl životní kamarád, pro mnohé překvapivý – můj milovaný pes Jarvis. Kolekce odráží dny strávené s ním, tedy radost, hravost a nespoutanost,“ komentuje Gordana velkoplošné skleněné závěsné obrazy a prostorové objekty s názvy jako To je život, Vibrace, Posun hranic, Sedm transformací, Strom – kamarád, Cesta lásky, Svoboda, Miláček, Spojení nebo Pokoj – přátelství, které jsou v prodeji.

Tak trochu jiný výtvarník

Výše na fotografii s Jarvisem vypadá osaměle. Není. Život má zajímavě vyvážený. „Jsem matkou, takže na prvním místě jsou u mě děti. Tím se liším od kolegů – výtvarníků. Ráno dětem připravím snídani, rozvezu je do školy, a pak teprve přijíždím do ateliéru a začnu pracovat. Přes den nemaluji, ale chodím na schůzky s architekty, klienty, přebíráme projekty, upřesňujeme věci, tvoříme skici, návrhy, připravuje se sklo. Kolem třetí odpoledne vyzvedávám syny a na řadě jsou jejich kroužky a různé aktivity a povinnosti. Malovat začnu většinou až o půl desáté večer.“

Je jiná. Ale to jí neškodí, naopak odlišuje ji to.

Je díky tomu zajímavá. Tedy zapamatovatelná.

Jak se pustit do podnikání i v oblasti, která není obvyklá? Inspirujte se v magazínu Business Leaders.

© Petr Casanova