Surfing je pro Čechy neobvyklý sport. Exotický. A možná proto tak lákavý.
Když jsme publikovali článek o Lence Sedlářové, která se surfingem živí, přišla nám celá řada dotazů od čtenářů, kteří se chtěli dozvědět více podrobností.
Jak to ta Lenka dělá? Dá se tím uživit? Co obnáší získání licence, díky které může vyučovat surfování po celém světě?
Na co jsme neodpověděli v minulém článku nebo v obsáhlém rozhovoru v aktuálním čísle Business Leaders, na to se pokusíme odpovědět teď – respektive se Vám pokusí odpovědět sama Lenka. Pokud jste si ještě nestihli přečíst její surfařský příběh v tištěném čísle, stručně Vám ji představíme.
Lenka Sedlářová propadla surfařské vášni ve Francii a Španělsku, kde s přáteli trávila dovolenou. Od té doby se snažila surfovat tak často, jak to jen šlo, a postupně se z koníčku stalo něco víc. Brigáda na surfových kempech přerostla v práci, které se dnes Lenka věnuje naplno. Obvykle tráví většinu roku na Srí Lance a ve Španělsku.
Co v praxi znamená, že jste jediná Češka s licencí ISA?
Dostala jsem diplom a speciální kartičku, která mě opravňuje učit lidi surfovat po celém světě.
Jsou i jiné licence?
Je samozřejmě několik dalších asociací, které pořádají instruktorské kurzy a vychovávají své instruktory, ale tyto licence jsou platné třeba jen na konkrétních plážích nebo v dané oblasti, takže je třeba v jiné zemi vůbec neuznávají.
ISA je tedy mezinárodní?
Ano, ISA znamená doslova mezinárodní surfová asociace, je původem z Austrálie a má už 50letou tradici. Tato organizace pořádá světový pohár v surfingu nebo třeba usiluje o zařazení surfingu na Olympiádu.
Sami o sobě říkají, že jim jde o správnou metodiku, zachování bezpečnosti a hlavně se snaží šířit „aloha spirit“, takže přátelský, pozitivně naladěný postoj se zdravým životním stylem.
Co jste musela zvládnout, abyste ve zkoušce obstála? Jak to konkrétně probíhá?
Samotný kurz je výborný, dalo mi to strašně moc, naučila jsem se nové věci a vše do sebe najednou tak nějak zapadlo, člověku dojdou souvislosti. Program je od 6h od rána do 10 do večera a pořád se něco děje. Kurz jsem si dělala ve Francii, má dvě hlavní části, které se musí splnit. Kdyby člověk cokoli nedal, tak učit nemůže.
Na co jsou ty dvě části zaměřeny?
Jedna část je surfový kurz, kde se učí metodika lekcí, etika a pravidla surfingu, o materiálech a obecně o výbavě, hodně o počasí a vlivu na vlny a všechno o vlnách, jsou zde přednášky o životním prostředí nebo o tréninku a fyzické přípravě, bylo toho spoustu.
Také musíte vést přednášku na nějaké téma o oceánu, co vám určí. Člověk dostane učebnici a pracovní sešit, do kterého si doplňuje poznámky a na konci kurzu se píše závěrečný test, zdali se v problematice orientujete.
Když zvládnete tuto teorii, ukazujete i praktické dovednosti?
Samozřejmě také musíte prokázat, že umíte jezdit, což není jednoduché. My měli na kurzu hodně velké vlny, první den jsem si říkala, že ty požadavky nemůžu zvládnout, seděla jsem na line upu (místo, kde se nelámou vlny) a koukala na ostatní jak výborně jezdí, sjela jsem si pouze 2 vlny a šla jsem raději ven z vody. Až druhý den mi došlo, že tam nejsou jen samí super dobří jezdci. Nakonec to 5 z 15 lidí neudělalo.
Jak kurz pokračuje a co přináší? Otočte, prosím na další stánku.